Exoplanety v představách malíře, autor: T. Riecken Když se podíváte na oblohu pouhým okem …tak nějak se to alespoň píše ve většině literatury, přesto si myslím, že většina lidí se na oblohu dívá spíše oběma očima, uvidíte kromě hvězd, Měsíce, družic a dalších objektů také některé planety sluneční soustavy, které září jasně jako „hvězdy“. Od stálic je rozeznáte tak, že neblikají…i to se dočtete v literatuře. Upřímně řečeno, mě na té obloze obvykle bliká úplně všechno. Asi proto jsem se dal na popularizaci a zanechal kariéry pozorovatele oblohy…
Logo mise STS-124 V sobotu 31. května 2008 ve 23:02:12 našeho času odstartoval z floridského Kennedyho vesmírného střediska raketoplán Discovery. Hlavním úkolem mise STS-124 je dopravit k Mezinárodní kosmické stanici další díl japonské laboratoře.
Měření rychlostí hvězd kolem středu naší Galaxie.Naše Galaxie má pouze poloviční hmotnost, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nových pozorování. Nový objev souhlasí s výsledky dřívějších studií, z nichž vyplývá, že naše Galaxie je „štíhlejší“, než jsme si doposud mysleli, a to vzhledem ke slabšímu gravitační působení na blízké trpasličí galaxie.Pavel SuchanOstatní
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekTisková zpráva České astronomické společnosti z 30. května 2008
V pátek 30. května 2008 se v Praze uskutečnilo finále 5. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky šestých až devátých tříd základních škol a studenty ekvivalentních tříd gymnázií. 49 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd řešili úlohy na Akademii věd, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2008 obdržel snímek nazvaný Rho Oph Martina Myslivce z Hradce Králové
Stejně jako je úžasný pohled do porodnice, kde se rodí nový, malý a bezbranný človíček, stejně fascinující je i pohled do porodnice hvězdné. V takové porodnici se bez asistence porodníků a zdravotních sester, ale za pomoci gravitace, turbulencí, srážek, explozí a termonukleárních reakcí z pracho-plynné mlhoviny rodí hvězdná nemluvňata. Jedna z takových velmi dobře vybavených hvězdných porodnic leží na hranici souhvězdí Hadonoše a Štíra a astronomové ji nazývají „Oblast Rho Ophiuchi“.
Symbolická kresba letu Jana KašparaMožná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co na astronomickém webu dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.
Tento článek připravil Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, při příležitosti Aviatické pouti v Pardubicích 31.5. - 1.6. 2008.
Mars v téměř přesných barvách V době, kdy vydáváme tento článek, ukazují hodiny na počítadle už 2 dny, 20 hodin a 50 minut od chvíle, kdy se tři přistávací vzpěry kosmické sondy Phoenix dotkly povrchu rudé planety. Co se stalo v uplynulých 68 hodinách na základně Vastitas Borealis? Nejdůležitější informace se vám pokusíme shrnout v následujícím článku.
Vesmírný záchod Velmi pozemský problém řeší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici – rozbil se jim totiž záchod. Když před týdnem jeden ze členů posádky záchod používal, zastavil se větráček v motoru záchodu. Od té doby se tekutý odpad neodsává.Petr HorálekOstatní
Baronesa speciál na léto 2008Pravidelný čtvrtletník Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích má nové, speciální číslo. Dozvíte se v něm o nejbližších astronomických úkazech, akcích hvězdárny a otevíracích dobách pro veřejnost. Tento speciál je navíc obohacen o 4 články, mezi nimž se například dozvíte, proč má hvězdárna mnoho společného s letectvím a prvním letem Jana Kašpara. Speciál byl vydán při příležitosti srpnových zatmění a Aviatické pouti v Pardubicích.
V pondělí 26. května našeho času přistála v severních oblastech Marsu kosmická sonda Phoenix. V článku vám budeme v průběhu mise, která je naplánovaná na přibližně 3 měsíce, přinášet výběr nejzajímavějších fotografií.
Vítáme všechny fanoušky astronomie a zvláště ty se zájmem o planetu Mars, sledujete přímý přenos z přistání sondy Phoenix. Přistání sondy Phoenix (kresba) Petr KubalaHvězdy
Dráha hnědého trpaslíka COROT-exo-3b Projekt kosmického dalekohledu COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits) hlásí objev dalších tří objektů. Dva z nich jsou celkem tuctové exoplanety, třetím objektem je hnědý trpaslík, který se vymyká současným teoriím.
Severní polární čepička Marsu.Nová pozorování, uskutečněná přístroji na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) naznačují, že kůra a svrchní plášť planety Mars jsou tvrdší a chladnější, než si planetologové doposud mysleli. Objev vede k závěru, že kapalná voda by mohla existovat poněkud níže pod povrchem planety, rovněž možná přítomnost živých organismů ve vodním prostředí by měla být situována mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.František MartinekSluneční soustava
Třetí rudá skvrna na Jupiteru.Jako planetární „spalničky“ se na Jupiteru objevila třetí rudá skvrna v blízkosti svých sestřenic – Velké rudé skvrny (Great Red Spot) a Rudé skvrny mladší (Red Spot Jr.) – v turbulentní atmosféře obří planety.Petr KubalaKosmonautika
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 116 z 23. května 2008
Poodkrýt tajemnou geologickou historii Marsu má americká sonda Phoenix (Fénix), která přistane na povrchu rudé planety v noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času. Cílem sondy v hodnotě 420 milionů amerických dolarů je severní oblast planety Mars. Sonda je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které budou zkoumat marťanskou půdu a provádět meteorologická měření. Očekává se, že Phoenix vydrží na Marsu pracovat po dobu asi třech měsíců.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.Astronomové objevili pomocí dalekohledů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) mimořádně vzácný případ čtyřnásobného hvězdného seskupení – čtyřhvězdy. Hvězdy v něm obíhají navzájem kolem sebe v prostoru nepatrně větším, než je průměr oběžné dráhy planety Jupiter kolem Slunce. Toto kvarteto vypadá jako světelná skvrna; avšak když ji pozorujeme největšími dalekohledy světa, zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o čtyři samostatné hvězdy, uspořádané do dvou párů. Astronomové nyní chtějí zjistit, zda se hvězdy zrodily již v této podobě či se dohromady spojily v hustém plynném disku v období jejich mládí.
Kosmická sonda Phoenix V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.
Objev hydroxylu OH v atmosféře Venuše.Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila vůbec poprvé přítomnost molekuly hydroxylu (OH) v atmosféře jiné planety než Země. Objev dává vědcům nové výzkumné možnosti – otevírá doslova „zlatý důl“ při výzkumu husté atmosféry Venuše. Tento objev poskytne nový pohled na dynamiku horních vrstev atmosféry a klima planety. Přítomnost hydroxylu byla zjištěna na základě pozorování záření atmosféry na noční polokouli Venuše.Pavel SuchanOstatní
Dvoumetrový dalekohled Astronomického ústavu AV ČR23. až 25. května 2008, vždy 9 až 17 hodin, v sobotu navíc u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Doprovodný program.
Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově budou letos poprvé v jarním termínu! Slibujeme si od toho výrazně lepší počasí než v listopadu, kdy jsme se s návštěvníky často brodili mokrým sněhem. Zájemce tedy zveme doufáme do slunného a teplého víkendu 23. až 25. května (pátek až neděle). Po celé tři dny pro Vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v sobotu u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin. Vstup zdarma, naopak si ještě něco odnesete.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS). Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 1.654 au, od Slunce 1.847 au.
