Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.
Vodní led pod povrchem Marsu.Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny.
"Musí to být led", říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). "Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není."
Rýha v místě odebrání vzorku horniny.Americká kosmická sonda Phoenix odkryla na severní polokouli Marsu místo, kde se možná nachází led. Robotický manipulátor sondy odhalil po vyhloubení brázd, označených Dodo a Baby Bear, bílý materiál, přičemž byla vytvořena prohlubeň o šířce 22 cm a délce 35 cm. Místo se nachází v oblasti, která byla geologicky utvářena sezónními změnami a usazováním ledu na povrchu Marsu.
Start družice GLASTDnes nasedneme do nosné rakety Delta II a společně s observatoří GLAST vyrazíme do vesmíru. Start byl několikrát odložen a povedl se až ve středu 11. června večer. Požádal jsem profesora Petra Kulhánka z katedry fyziky elektrotechnické fakulty ČVUT, aby nám vysvětlil, co je to za sondu a co znamená zkratka GLAST.
Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.
Logo České astronomické společnostiTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 117 z 19. června 2008
21. června 2008 začne astronomické léto. Jeho přesný začátek můžeme oslavit krátce po půlnoci, v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. V tomto okamžiku totiž dosáhne Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci. V sobotu 21. června proto nastává i nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí. Říkáme, že po celou noc trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Obsah kovů ve hvězdách naší Galaxie.Mezinárodní tým astronomů Sloan Digital Sky Survey (SDSS-II) vypracoval doposud nejkomplexnější a nejpodrobnější mapu chemického složení u více než 2,5 miliónu hvězd v naší Galaxii.František MartinekKosmonautika
Japonská sonda Kaguya u Měsíce.Po delším období nezájmu se pozornost vědců znovu obrátila k Měsíci. S trochou nadsázky lze říci, že ji vyprovokovalo prohlášení NASA, že se američtí astronauti kolem roku 2020 znovu vrátí na povrch nejbližšího kosmického souseda Země. Přistání člověka však bude předcházet jeho detailní výzkum pomocí nejrůznějších automatů, a to nejen amerických.
V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/Krátce před Vánocemi roku 1972 odstartoval z Měsíce lunární modul Apolla 17 s astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem - tím byl završen americký program Apollo, program dobytí Měsíce.
Poslední člověk, jehož noha před téměř 36 roky zanechala v měsíčním prachu svůj otisk, byl americký astronaut s česko-slovenskými předky Eugene Cernan. A v těchto dnech máme to potěšení uvítat Eugena Cernana opět v České republice.
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/Průběžně aktualizováno!
Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou
stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním
muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na
měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v
Ondřejově.
Dva plutoidy - Pluto a ErisNa Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze v roce 2006 bylo Pluto vyloučeno ze seznamu planet a přemístěno do poněkud méně prestižní kategorie trpasličích planet. Už v Praze se někteří (především američtí) astronomové snažili pro objekty za dráhou Neptunu vymyslet novou kategorii, jejímž prototypem by bylo právě Pluto. Návrh rezoluce tehdy neprošel a celá záležitost byla odložena. Po dvou letech se IAU k problému vrátila a výkonný výbor v Oslu přijal 11. června 2008 návrh pracovní skupiny, podle kterého vzniká ve sluneční soustavě zcela nová kategorie těles.
Část kupy galaxií Coma pohledem HST.Hubblův kosmický dalekohled (HST, NASA) zachytil nádherné seskupení velkého počtu galaxií, vytvářejících tzv. kupu galaxií Coma, jednu z nejhustších známých seskupení galaxií ve vesmíru.
Pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST byla vyfotografována velká část této kupy galaxií. Snímek zachycuje oblast o rozměru několika miliónů světelných roků. Kompletní kupa galaxií obsahuje tisíce galaxií v prostoru kulového tvaru o průměru více než 20 miliónů světelných let.
Kosmická sonda PhoenixNa Marsu přistála 26. května kosmická sonda Phoenix. Místo přistání se nachází v severních polárních oblastech Marsu, což je pro geologa velmi zajímavé místo. S Mgr. Jakubem Halodou z České geologické služby, se podíváme na rudou planetu očima geologa.
Při příležitosti desátého výročí okamžiku, kdy na zrcadla VLT dopadlo první světlo, vydává ESO dva úžasné snímky dvou různých typů mlhovin, které se nacházejí v souhvězdí Lodního kýlu. První obklopuje hvězdu Eta Carinae a má tvar trpaslíka. Hvězdě Eta Carinae je souzeno vybuchnout během následujících 100 000 let. Druhý obrázek představuje mnohem větší mlhovinu, která se rozkládá okolo skupiny mladých a hmotných hvězd.
Obr. 4: Triedr 7x50 s přídavným zařízením (nástavcem) k získání většího zvětšeníTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v květnu astronomie objevila v 7 pořadech, 5 článcích a 4 aktualitách. Poslechněte si povídání Jiřího Grygara o Saturnu, připomeňte si s Ivo Míčkem osobnost Eugena Shoemakera, s Antonínem Vítkem družici Phoenix nebo Petrem Kulhánkem družici Planck. Přečtěte si o sondě SOHO, erupci na červeném trpaslíku nebo o kosmické pavučině.Tomáš MohlerOstatní
Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
