Jméno Maxe Plancka nese nejen planetka, ale také jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších vědeckých institucí. Ve druhém díle třídílného seriálu se podíváme, co vše bylo pojmenováno na počest otce kvantové hypotézy, jehož 150. výročí narození si nyní připomínáme.
Max Karl Ernst Ludwig Planck
(*23 . 4. 1858 v Kielu; + 4. 10. 1947 v Göttingenu)
S odstupem doby vyniká dílo a osobnost Maxe Plancka snad ještě více než v době jeho vrcholné vědecké a vědecko-organizační aktivity. Přitom je paradoxní, že když se šestnáctiletý maturant Maximiliánského gymnázia v Mnichově rozhodoval, co bude po maturitě studovat, obrátil se nejprve o radu ke svým učitelům na Hudební akademii, protože měl absolutní sluch, hrál v kostele na varhany a doma na klavír, působil ve školním pěveckém sboru a sám skládal písně a drobné skladby. Naštěstí pro fyziku od nich dostal mrazivou odpověď: „Když se vůbec ptáte, tak jděte radši studovat něco jiného!“
Jako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.
Jméno jednoho z nejslavnějších teoretických fyziků Stephena Hawkinga zná snad každý. Byli jste ale někdy na jeho přednášce? Drtivá většina čtenářů zřejmě nikoliv. V pondělí 21. dubna večer budete mít šanci to napravit, i když pouze prostřednictvím internetu.
MARSIS, radar na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, nahlédl pod povrch rudé planety a pomyslně tak otevřel třetí dimenzi pro planetární výzkum. Úspěch této techniky je výzvou vědcům ke zvážení výběru dalších míst ve Sluneční soustavě, kde by se dala použít metoda, jako je radarový průzkum.Lenka SoumarováOstatní
Návrhy na udělení Kopalovy přednášky 2008 přijímá Výkonný výbor ČAS do 30. června 2008 na adrese Česká astronomická společnost, Boční II/1401, 141 31 Praha 4 nebo pouze elektronickou poštou na adresu cas@astro.cz s kopií na
suchan@astro.cz.
NASA prodloužila činnost kosmické sondy Cassini o další dva roky. Její dosavadní úžasné objevy a detailní fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o planetě Saturn a jejích měsících.Ivo ZajoncOstatní
Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Patrně jste jej nikdy neviděli a na ulici byste jej nepoznali. Pokud se však vážněji zajímáte o astronomickou fotografii, jistě jste se s jeho jménem již setkali. Skryt za poměrně průhlednou přezdívkou MMys na astronomických fórech věnovaných astrofotografii rozdává své rady a náměty takřka na potkání. Poučení u něho však najde nováček i fotograf zkušený.
Mnozí již poznali, že Astrofotografem roku 2007, o kterém tu mluvíme, se stal ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.
Martinova cesta k úspěšné fotografii oblohy byla klasickou cestou českého astrofotografa. První astronomické krůčky za podpory otce, strýčka a vypůjčeného dalekohledu ho dovedly, můžeme-li to tak říci, až k astrofotografické proslulosti korunované získáním titulu Astrofotograf roku 2007. Z vyprávění Martina, jeho internetových stránek i dalších zdrojů jsme se dozvěděli, že to byla cesta dlouhá a mnohdy trnitá.
Projekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou nejvzdálenějších pozorovatelů, činí ve směru Z<>V téměř 850 km, ve směru S<>J pak cca 420 km.
Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích připravila pro své návštěvníky neobvyklou přednášku s počítačovou projekcí a optickými experimenty. Uvidíte na ní, co jste ještě neviděli – a to doslova !
Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu „extra zemí“.
Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).Pavel SuchanOstatní
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 113 z 10. 4. 2008.
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod Sněžkou. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008 byla udělena Luboši Brátovi za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars. Slavnostní předání ceny proběhne 12. dubna 2008 v Praze – Kolovratech na celostátním setkání poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška, která bude přístupná veřejnosti.
Základní metody, které jsou používány k pátrání po planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, umožňují především objevy planet zhruba velikosti Jupiteru. Vzhledem k omezením současných technologií je nesnadné detekovat planety o menších hmotnostech. Avšak zřejmě brzy nastane změna.Petr SobotkaKosmonautika
Tak už i Jižní Korea má svého prvního astronauta. Tedy přesněji řečeno astronautku, protože jméno Ji So-jeon je, ač to my Evropané nedokážeme poznat, ženské. Sojuz TMA-12 odstartoval 8. dubna po obědě a kromě korejské astronautky byli na palubě dva Rusové, mezi nimi Sergej Volkov, syn známého sovětského kosmonauta.František MartinekSluneční soustava
Evropská kosmická sonda Venus Express naměřila v atmosféře Venuše mimořádně proměnlivá množství oxidu siřičitého. Astronomové nyní musí rozhodnout, jestli se jedná o důkaz vulkanické aktivity Venuše či zda je jeho kolísavý výskyt spojen s doposud neznámým mechanismem, ovlivňujícím horní vrstvy atmosféry.Vladislav SlezákOstatní
V roce 1824 dopadl do oblasti mezi obcemi Žebrák a Praskolesy meteorit. Rozpadl se
na několik kusů, ty největší jsou uloženy v Národnímu muzeu v Praze a
menší ve Vídni, další úlomky pak v muzeích po celém světě. Třetí
větší část nebyla nikdy nalezena, a tak se pokusíme dopadová místa najít i
se zájemci o zajímavý naučný výlet.
Valašská astronomická společnost (VAS) je nejnovějším kolektivním členem se statutem pobočky České astronomické společnosti, i když historie VAS je mnohem delší.
Astronomové z University of Maryland využili dalekohled na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea k tomu, aby nalezli zřejmě nejstarší objekty ve sluneční soustavě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme