Fotografie a video ze zatmění Slunce
Tradiční i netradiční fotografie a videa ze zatmění Slunce z celého světa.
Tradiční i netradiční fotografie a videa ze zatmění Slunce z celého světa.
Aktuální informace o stavu počasí v ČR a v některých místech pásu úplného zatmění * Informace z českých hvězdáren * Aktuální fotografie úplného i částečného zatmění * Upozornění na webcasty, přenášející úplné zatmění na internetu živě * a mnoho dalšího
Seznam webcastů, které budou přenášet úplné zatmění Slunce 1. srpna živě.
V pátek 1. srpna nás čeká zatmění Slunce, které bude z našeho území pozorovatelné jen jako částečné. Úplná fáze zatmění Slunce bude pozorovatelná z východní Kanady, Grónska, Severního ledového oceánu, středního Ruska, západního Mongolska a střední Číny. Pro skupinu nadšenců složenou nejenom ze členů Západočeské pobočky ČAS, ale i pracovníků Hvězdárny a planetária Plzeň a Hvězdárny v Rokycanech se tak naskytla další možnost pro uspořádání expedice do oblasti Novosibirska.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2008 obdržel snímek souhvězdí Labutě pořízený Petrem Brejtrem ze Rtyně v Podkrkonoší.
Jasná noc začínajícího léta přímo vybízí natáhnout se do ještě vyhřáté trávy a upřít zrak vzhůru na temnou oblohu. Členitý pás Mléčné dráhy se již chystá obepnout oblohu a na svůj vstup do nadhlavníku se připravuje "Severní kříž"- souhvězdí Labutě. Mléčná dráha v něm hýří svojí členitostí a nespočetné zářivé pole hvězd vytváří dojem proudů a peřejí rozložených mezi jednoduše geometricky uspořádanými jasnými hvězdami. Emotivní snímek velké části souhvězdí Labutě poslal do soutěže "Česká astrofotografie měsíce" pan Petr Brejtr ze Rtyně v Podkrkonoší a porota jej v kvalitní konkurenci ostatních fotografů vybrala jako "Astrofotografii měsíce - červenec 2008".
V době, kdy vydáváme tento článek, uplynulo od přistání sondy Phoenix na Marsu už 65 dní a 20 hodin. Zatím se ale nepodařilo splnit hlavní cíl mise - jednoznačně potvrdit přítomnost ledu pod povrchem Marsu. Aktualizováno 1. srpna!
Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu byli tak laskaví, že pro náš web připravili předpověď počasí na dobu zatmění Slunce. Kromě předpovědi pro Českou republiku nás zajímala také předpověď pro ruské město Novosibirsk, kam míří většina expedic za úplným zatměním. Zatímco v Praze a zřejmě i v celé ČR by mělo počasí pozorování přát, v Novosibirsku na tom zřejmě budou poněkud hůř.
Před časem jsme oznámili, že náš kolega Jiří Holuša, lektor Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, získal 1. místo ve scénáristické soutěži, kterou ve dvouletých intervalech vyhlašuje Mezinárodní společnost planetárií (International Planetarium Society) a řecká Nadace Eugenides. Před několika dny se však ukázalo, že tuto informaci je třeba opravit.
V pátek odpoledne budeme moci pozorovat částečné zatmění Slunce. Většina hvězdáren bude mít v tuto dobu otevřeno. Také některé astronomické společnosti připravují pozorování úkazu pro veřejnost. Přehled těch organizací, které nám zaslaly svůj program nabízíme na stránkách k zatmění. Přehledný seznam si může stáhnout i ve formátu doc a pdf.
Po Čechách se už zase toulá marsovská kachna. Zde vám ji také přinášíme, ať o tuhle snůšku nesmyslů nepřijdete. Hustota nesmyslů na počet bitů v tomto sdělení stojí jedině za zápis do Guinessovy knihy rekordů. Zároveň samozřejmě přinášíme uvedení na pravou míru.
Ve středu 23. července vyšlo letošní třetí číslo časopisu Astropis. Nové číslo by se mělo v nejbližších dnech objevit v poštovních schránkách předplatitelů a všech členů České astronomické společnosti.
- od 28. července do 3. srpna
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 119 z 28. 7. 2008
V pátek 1. srpna proběhne jedno ze tří u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. na Sibiři nebo v Mongolsku pozorovatelné jako úplné (tam také převážně míří české a slovenské expedice). Částečné zatmění bude u nás trvat necelé 2 hodiny. Prvním letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bylo úplné zatmění Měsíce 21. února, třetím bude částečné zatmění Měsíce v noci ze 16. na 17. srpna 2008.
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. připravil novinku. K pozorovatelsky zajímavé události letošního roku přichystal video.
Tým evropských vědců, pracujících s družicí COROT, oznámil podrobnější informace o exoplanetě COROT-exo-4b. Planeta o velikosti Jupiteru obíhá okolo hvězdy jen nepatrně hmotnější než je naše Slunce.
Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Současné logo ČAS v poslední době přestává vyhovovat nárokům na použití - především logo neevokuje spojení s ČAS. Existuje mnoho talentovaných grafiků, kteří nám budou schopni s úkolem pomoci, proto se Česká astronomická společnost rozhodla vyhlásit soutěž o vytvoření nového návrhu loga.
Kanada vyvíjí družici, která bude jako první na světě určená k objevování a sledování asteroidů, stejně tak i ke sledování jiných družic. Tato družice s názvem NEOSSat (Near Earth Object Surveillance Satellite) významně přispěje ke zlepšení v oblasti sledování planetek, u nichž hrozí srážka se Zemí, a také při sledování družic, kroužících kolem Země po velmi vzdálených oběžných drahách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024