Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Kolik „váží“ trpasličí planeta Eris?

Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Trpasličí planeta Eris a její měsíc Dysnomia.
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) velmi přesně „změřil“ ve spolupráci s W. M. Keck Observatory hmotnost trpasličí planety Eris, největšího objektu nové třídy těles v naší Sluneční soustavě. Eris je 1,27krát hmotnější než Pluto, donedávna největší ledové těleso Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.
Petr Horálek Úkazy

TP98: Měsíc 18. června zakryje Venuši

Dnešní rok je poměrně výjimečný na zákryty planet Měsícem. Mohli jsme sledovat už dvakrát zmizení i znovuobjevení Saturnu s jeho prstenci, a to 2. března a 22. května. Saturn se za Měsíc za dobrých pozorovacích podmínek zase skryje nad územím České republiky až v roce 2025 (do té doby proběhnou nad naším územím ještě tři, ale poměrně špatně pozorovatelné zákryty Saturnu).

Nicméně, i když krásnou planetu s prstenci v této situaci dlouho neuvidíme, naskýtá se ještě jedna velmi zajímavá příležitost. Půjde o zákryt třetího nejjasnějšího tělesa oblohy - planety Venuše.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. č. 98 z 15. 6. 2007

Petr Sobotka Sluneční soustava

Další dva aktivní měsíce Saturnu

Nové aktivní měsíce Tethys a Dione
Nové aktivní měsíce Tethys a Dione
Zdá se, že se ve sluneční soustavě rozšíří rodina sopečných a eruptivních měsíců planet. Nejen Jupiterův měsíc Ió nebo třeba Saturnův Enceladus, ale také další Saturnovy měsíce Tethys a Dione chrlí do vesmíru částice.
Jakub Koukal Ostatní

Expedice LEPEX 2007

Ve dnech 8.8.2007 až 19.8.2007 se uskuteční expedice LEPEX 2007, která bude organizována Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) ve spolupráci s Považským osvetovým stredis-kom v lokalitě Vrchteplá u Považské Bystrice. V lokalitě Vrchteplá se každoročně koná expedice Perseidy, kterou organizuje právě výše uvedené POS se sídlem v Považské Bystrici, letos poprvé proběhne kooperace české a slovenské strany a cílem této kooperace je sjednocení pozorovací metodiky v oblasti meteorických rojů, poukázání na chyby vyskytující se při pozorování a zpracování dat a hlavně zvýšení zájmu o pozorování meteorických rojů v ČR a SR. Akce je určena jak zkušeným pozorovatelům, tak i začínajícím, kteří se mohou pod vedením zkušených pozorovatelů zúčastnit jednotlivých experimentů týkajících se jak samotného pozorování, tak i pozdějšího vyhodnocování dat.

Luboš Brát Hvězdy

Proměnné hvězdy na letním krkonošském nebi

praktikum2007-piczzcas.jpg

aneb Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd letos poprvé v Krkonoších
Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti pořádá pro zájemce o stelární astronomii a proměnné hvězdy jako každoročně letní pozorovací praktikum. Oproti minulým rokům, kdy se tato praktika konala na hvězdárně ve Vyškově (a dříve ještě ve Ždánicích) na Moravě se letošní praktikum uskuteční v Krkonoších v Peci pod Sněžkou. Výjimečně čistá obloha a minimální světelné znečištění poskytují pozorovatelům výborné podmínky pro sledování hvězdné oblohy.

František Martinek Vzdálený vesmír

Astronomové pátrají po vyhozených supermasivních černých dírách

Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, vymrštěná po splynutí dvou galaxií.
Černá díra, unikající pryč z galaxie mimořádně vysokou rychlostí? Důkaz o rychlém úprku v důsledku obrovské mezigalaktické kolize? To je právě to, po čem astronomové Erin Bonning (Paris Observatory) a Gregory Shields a Sarah Salviander (The University of Texas at Austin) pátrají. Výsledky své práce prezentovali na 210. konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu (Havajské ostrovy).
Miroslava Hromadová Kosmonautika

Kosmické hloubkové vidění

spitzer_orbit.jpg
Pro prostorové, tzv. hloubkové vidění, využívají astronomové jedinečnou heliocentrickou oběžnou dráhu Spitzeru. Mohou nyní určit vzdálenost neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru (např. černých děr).
Miroslava Hromadová Exoplanety

Na exoplanetě trvá rok 31 hodin

tres-3.jpg
Ve vzdálenosti 800 světelných let od Země byla objevena exoplaneta TrES-3, jejíž rok trvá pouhých 31 pozemských hodin (1 a 1/3 dne). Je asi 2krát hmotnější než Jupiter a protože se nachází blízko u své mateřské hvězdy, je velmi horká (1 500 K).
František Martinek Ostatní

Vyhodnocení výtvarné soutěže na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Výtvarná soutěž na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Výtvarná soutěž na Hvězdárně Valašské Meziříčí.
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlásila v březnu letošního roku výtvarnou soutěž pro mládež s názvem „Slunce – moje hvězda“. Akce se konala v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku (International Heliophysical Year – IHY 2007). Jak již napovídá název soutěže, hlavním tématem bylo Slunce a vše, co s ním souvisí. Soutěž byla určena pro žáky a studenty mateřských, základních a středních škol.
Petr Sobotka Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok se připomene 10. června 2007

Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Horizontální dalekohled HSFA2, přístroj Slunečního oddělení
Na neděli 10. června 2007 vyhlásil mezinárodní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 Den otevřených dveří. Zúčastní se ho desítky institucí napříč Evropou. V ČR budou mít 10. června 2007 mimořádně otevřeno pro veřejnost dvě pracoviště zabývající se výzkumem naší nejbližší hvězdy - Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově a Hvězdárna v Úpici.
František Martinek Hvězdy

Nejchladnější hnědý trpaslík

Kresba hnědého trpaslíka ULAS J0034-00.
Kresba hnědého trpaslíka ULAS J0034-00.
Nejchladnější známý hvězdný objekt za hranicemi naší Sluneční soustavy poskytuje astronomům nový pohled na rozdíly mezi hmotnými planetami a nejmenšími hnědými trpaslíky. Nově objevené těleso bylo pojmenováno ULAS J0034-00 a nachází se v souhvězdí Cetus (Velryba). Jeho povrch má rekordně nízkou teplotu 600 až 700 K (tj. 327 až 427 °C), což je nejnižší hodnota zaznamenaná u osamělého hnědého trpaslíka. Kromě toho tento hnědý trpaslík je relativně velmi lehký – jeho hmotnost se odhaduje na 15 až 30 hmotností planety Jupiter (ačkoliv obě tělesa mají přibližně stejný průměr).
František Martinek Vzdálený vesmír

Galaxii M 81 sluší růžová

Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Obrázek galaxie M 81, složený ze snímků kosmických observatoří Spitzer, HST a Galex.
Dokonale vybarvená spirální galaxie známá jako Messier 81 (zkráceně M 81) vyhlíží velmi impozantně na tomto novém složeném snímku, vytvořeném na základě fotografií, pořízených pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST, Hubblova kosmického dalekohledu HST a družice Galex (Galaxy Evolution Explorer). M 81 je velkolepá spirální galaxie, což je dáno jejími elegantními spirálními rameny, která se zatáčejí v celé své délce do středu galaxie. Galaxie M 81 se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů světelných roků v souhvězdí Velké medvědice. Jedná se o jednu z nejjasnějších galaxií, kterou můžeme pozorovat pozemními dalekohledy.
Petr Sobotka Kosmonautika

Ptejte se konstruktérů první české amatérské družice

První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
První česká amatérská družice - model pro testování solárních článků
Skupina nadšenců vyrábí svou vlastní malou družici. Pokud se ji podaří vypustit do vesmíru, bude to první česká amatérská družice. Tři zástupci vývojového týmu navštíví diskuzní pořad Třetí dimenze ČRo Leonardo. Možnost zeptat se konstruktérů má každý! Zašlete svůj dotaz do 11. června a máte zaručeno, že v pořadu zazní.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Snímek povrchu Slunci podobné hvězdy

altair_2.jpg
Poprvé byl pořízen snímek povrchu hvězdy podobné Slunci. Astronomové z Michiganské university použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson (Kalifornie), které fungují jako interferometr s mimořádnou rozlišovací schopností.


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »