< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Libor Vyskočil Multimédia

Kometa C/2006 VZ13 LINEAR u kulové hvězdokupy M3

c.jpg
V noci z 22. na 23. července 2007 prošla momentálně nejjasnější pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 ve vzdálenosti jen dvaceti obloukových minut od jasné kulové hvězdokupy M 3 v souhvězdí Honících psů. Přiložený obrázek je mozaikou dvou snímků pořízených 0.3- m dalekohledem úpické hvězdárny. Snímky byly exponovány 60 s CCD kamerou ST-7. Krátkou expozici bylo nutné zvolit kvůli rychlému pohybu komety. Složením čtyř obrázků vznikla animace zachycující pohyb komety mezi 22h 01 m a 22 h 17 m UT . Animace v plném rozlišení.
Petr Horálek Úkazy

Kometa C/2006 VZ13 LINEAR na červencové obloze

C/2006 VZ13
C/2006 VZ13
Na severní obloze je nyní pozorovatelná kometa C/2006 VZ13 LINEAR (dosahuje asi 7.5 magnitudy), která nedávno proletěla nejblíže k Zemi (asi 86 milionů km). Její pohyb je velmi rychlý - pohybuje se z Draka do Pastýře, Honících psů, Vlasů Bereniky a Panny, kde ji nalezneme na počátku srpna. Kometa má velikou kulovou komu, okolo 12 úhlových minut v průměru. Na její pozorování je třeba použít dalekohled, stačí triedr. Ve větších přístrojích se dá postřehnout slabý, asi 1/3 stupně dlouhý chvost.
Fotografie: Jiří Srba, hvězdárna Vsetín
Lumír Honzík Ostatní

Meteorologická měření námětem SOČ

Meteostanice
Meteostanice
Od pátku 15. 6. do neděle 17. 6. probíhal v Prostějově již 29. ročník SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Své želízko v ohni v něm měli i západočeští astronomové, a to v oboru fyzika. Jednalo se vlastně o vyhodnocení docela unikátního experimentu, který zasahuje jak do oblasti meteorologie, tak i do oblasti astronomie.
Michal Václavík Sluneční soustava

S/2007 S4 aneb „Saturn slaví šedesátku“

Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Nový Saturnův měsíc S/2007 S4 je na snímku v červeném čtverečku napravo od měsíce Mimas.
Vědci ve středu 18. července 2007 oznámili objev nového měsíce planety Saturn. Jedná se v pořadí již o 60. měsíc druhé největší planety sluneční soustavy a nese prozatím předběžné označení S/2007 S4. O objevení malého měsíce se postarala americká meziplanetární sonda Cassini, která od roku 2004 provádí výzkum Saturnu, systému jeho prstenců a měsíců.
František Martinek Exoplanety

Vodní pára objevena na cizích planetách

Kresba přechodu exoplanety HD 189733b přes kotouček hvězdy.
Kresba přechodu exoplanety HD 189733b přes kotouček hvězdy.
Horké obří plynné planety mimo naši Sluneční soustavu obsahují ve své atmosféře vodní páru. Vyplývá to z nových pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope). Exoplaneta, pojmenovaná HD 189733b, se doslova smaží v žáru mateřské hvězdy, uvězněná tak blízko, že kolem ní oběhne přibližně jednou za dva dny. Na připojené kresbě je znázorněna obří plynná exoplaneta, přecházející před kotoučkem hvězdy.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Uhlovodíky na Hyperionu

hyperion.jpg
Americká sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně kráterů naplněných uhlovodíky. Proti dřívějším předpokladům se zdá, že základní látky, nezbytné pro život, jsou v naší Sluneční soustavě rozšířenější.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Hvězdné obálky rudého obra

s_orionis.jpg
Astronomové zkoumali prachové a plynné obálky pulsujícího rudého obra S Orionis (S Ori), který každých 420 dnů mění svůj poloměr od 1,9 do 2,3 AU, tj. mezi 400 až 500 poloměry Slunce (přibližně oběžná dráha Marsu a polovina vzdálenosti mezi Marsem a Jupiterem).
František Martinek Ostatní

První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 18/2007

Na začátku července 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete např. obsáhlé informace o ukončené misi STS-117 amerického raketoplánu Atlantis nebo krásné ohlédnutí za ještě krásnější kometou C/1995 O1 Hale-Bopp. Nelze také zapomenout na osobní zážitky ze 17. sjezdu České astronomické společnosti.
František Martinek Kosmonautika

NASA dala nové úkoly dvěma úspěšným sondám

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Dvě sondy NASA obdržely nyní nové úkoly po úspěšném završení svých původních výzkumů. Zaměří se nyní na nová pozorování komet a charakteristik extrasolárních planet. Sondy Stardust a Deep Impact využijí své původní letové vybavení, stále ještě fungující, k uskutečnění nových, před startem neplánovaných výzkumů.
Miroslava Hromadová Úkazy

Tunguzský kráter vypátrán

lake_cheko.jpg
Téměř po 100 letech hledání italští vědci pravděpodobně našli kráter, který vznikl v roce 1908 po dopadu meteoritu do Tunguzské oblasti. Sibiřské jezero Čeko mohl vyhloubit jeden z fragmentů explodovaného tělesa.
František Martinek Kosmonautika

Obří dalekohled na Měsíci?

Návrh dalekohledu pro umístění na Měsíci.
Návrh dalekohledu pro umístění na Měsíci.
Obrovský dalekohled s objektivem, tvořený tekutým zrcadlem, umístěný na povrchu Měsíce, bude mít několiksetkrát větší citlivost než Hubblův kosmický dalekohled HST. Italský astronom Ernesto Capocci (Naples Observatory) již v roce 1850 navrhoval použít rotující „mísu“, naplněnou rtutí jako zrcadlo astronomického dalekohledu. V praxi tuto myšlenku realizoval o 50 let později Robert W. Wood (Johns Hopkins University). V současné době uvažuje Roger Angel skutečně v astronomických měřítcích. Předpokládá, že by bylo možné dopravit na povrch našeho souputníka dalekohled o průměru až 100 m.
1 …375 376 377 378 379 380 381 …518

19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aurora Borealis

Má první polární záře

Další informace »