Jupiter na fotografii ze sondy Cassini.Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.
Led na Marsu v představách malíře.Kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odhalila rozlehlé marťanské ledovce pod ochrannou přikrývkou nánosů drobných úlomků kamení v oblasti mnohem nižších planetárních šířek, než byl kdy doposud led na rudé planetě identifikován.
Povrch Měsíce a Země na snímku ze sondy Kaguya. Autor: JAXA Jeden německý astrobilog přichází s poměrně odvážnou myšlenou, že by se na povrchu našeho kosmického souputníka mohly nacházet meteority, původem ze Země, které mohou být klíčem k poznání počátků života na naší planetě...
Aktívna oblasť 1007 na Slnku
Stalo sa tak 3. novembra, keď magnetické pole slnečnej škvrny 1007 iniciovalo vzplanutie s intenzitou B8. Aj keď sú erupcie triedy B na stupnici slnečného toku zaradené do kategórie "Normál", dala táto explózia o sebe vedieť.
Na Marsu se mohla kapalná voda vyskytovat mnohem déle, než jsme dosud předpokládali. Takový je závěr vědců poté, co sonda Mars Reconnaissance Orbiter zjistila v některých místech povrchu přítomnost usazenin hydratovaného oxidu křemičitého, známého jako opál. V takovýchto oblastech se mohly ještě před dvěma miliardami let vyskytovat otevřené vodní plochy. To by sehrálo velmi důležitou roli z hlediska studia formování povrchu planety a také možného výskytu života v těchto oblastech.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem. Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.
Holmes
Svet pozorovateľskej astronómie na konci roka 2007 náhle ožil. Spôsobila to jednotvárna a nudná kométa Holmes, ktorá sa z ničoho nič zjasnila až o niekoľko magnitúd.
Slunce není koule.Američtí astronomové použili data z družice RHESSI (Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager), z nichž určili "kruhovitost" slunečního kotouče s doposud nevídanou přesností. Z výsledků měření vyplynulo, že Slunce nemá tvar ideální koule. V letech s vysokou sluneční aktivitou se Slunce jeví částečně jako "slupka ananasového melounu", který viditelně zvětšuje své zploštění: rovníkový průměr Slunce se stává nepatrně větší než polární průměr.
KBO
Astronómovia z Taiwanese-American Occultation Survey (TAOS) dva roky hľadali objekty nachádzajúce sa v Kuiperovom páse, ich hľadanie bolo bohužiaľ neúspešné.
Planetka 2008 TC3 na snímku od Catalina Sky Survey v pondělí v 8:30Astronomům se včera povedl husarský kousek. Poprvé v historii předpověděli srážku Země s planetkou. Objekt s označením 2008 TC3 vstoupil do atmosféry naší planety dnes brzy ráno.
Vítr na VenušiJe velmi dobře známo, že na Venuši vanou velice silné větry. Nyní vůbec poprvé evropská sonda Venus Express dala dohromady 3D snímky oblačnosti s rozložením větrů v atmosféře Venuše pro jednu polokouli planety.
Planeta Země - dnes a zítraV lednu 2006 byl na základě spojené iniciativy IUGS, Mezinárodní unie geologických věd a organizace UNESCO vyhlášen na Valném shromáždění OSN rok 2008 jako Mezinárodní rok planety Země. Tato iniciativa je svým rozsahem zcela mimořádná pro oblast věd o Zemi.
Cílem této iniciativy je připomenout a přiblížit opomíjený význam geověd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů.
Jedna z komet objevena Michelem GiacobinimPříběh komety začíná večer 4. září 1896, kdy ji na observatoři v Nice vizuálně objevil úspěšný francouzský lovec komet Michel Giacobini. Nacházela se v souhvězdí Hada, vzhledem připomínala poměrně malou kruhovou mlhovinku (průměr 1') a její jasnost se pohybovala okolo 11 mag. Na svou dobu tedy patřila k slabším kometám a i přesto, že v následujícím období nadále slábla a stávala se difúznější, dařilo se ji sledovat až do 5. ledna 1897, kdy zmizela z dosahu největších přístrojů.
Snímok asteroidu Stein
Stretnutie európskej sondy Rosetta s asteroidom Šteins dopadlo nad všetky očakávania. Prvé snímky, ktoré boli získané ráno 6.9.2008 z kamery OSIRIS a z infračerveného spektrometra VIRTIS sú viac ako vynikajúce.
Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette CookDívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…
Sluneční skvrnyTmavé sluneční skvrny na povrchu Slunce kladou astronomům neustále další a další otázky. Například doteď nebylo vědcům zcela jasné, jaké mechanismy nutí zářit vnější oblasti skvrn, tzv. penumbru. Nyní se ponejprv objevují vysvětlení pro tento jev. Měření totiž ukazují, že také v těchto oblastech se mohou nacházet vzestupné proudy horké plazmy, která uvolňuje svou energii ve formě záření.
Změny počasí na Marsu.Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).
Měsíc Phoebe, zdroj: APOD (http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/)Planeta Saturn je díky sondě Cassini velmi dobře prozkoumána. Stále více podrobností se dozvídáme také o jeho 60 měsících. Jedná se o pestré světy, velmi odlišné od toho, co vědci očekávali. O nejzajímavějších Saturnových měsících nám poví doktor Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV.
Setkání tří rudých skvrn na Jupiteru.Tato sekvence obrázků z Hubblova kosmického dalekohledu HST nabízí doposud nevídaný pohled na planetární setkání tří rudých skvrn, které se náhodně seskupily do jednoho místa v atmosféře planety Jupiter.
Jílovité minerály v deltě prastaré řeky na povrchu Marsu.Dvě vědecké studie na základě dat z americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
