Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. listopad 2000

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. listopad 2000

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nové měsíce Saturna

Uznání: B. Gladman (Observatoire de la Cote d'Azur) et al., ESO

Která planeta má nejvíce měsíců? Pro dnešek je to Saturn. Čtyři nově objevené měsíce posouvají planetu s prstenci na celkových dvacet dva, což o kousek překonává uranových dvacetjedna známých měsíců. Nově objevené saturnovy satelity nejsou ani velké, ani fotogenické. Slabý měsíc S/2000 S 1 je prvně objeveným v roce 2000 a je to drobná označená tečka vpravo dole na tomto snímku ze 7. srpna z Evropské jižní observatoře pořízeném dalekohledem o průměru 2.2m v La Silla, Chile. (Výrazná spirální galaxie vlevo nahoře je z velice vzdáleného pozadí!) Na rozdíl od velkých měsíců Saturna, jež mají téměř všechny kruhové dráhy ležící poblíž roviny rovníku planety, všechny čtyři nově objevené měsíce mají nepravidelné, skloněné dráhy vzdalující se daleko od planety. Při velikostech v rozsahu od 10 do 50 kilometrů jsou pravděpodobně zachycenými planetkami. Mezinárodní tým astronomů, jež se podílí na objevech doufá, že získá dost pozorování drobných satelitů, což umožní přesné výpočty oběžných drah než se Saturn ztratí ve sluneční záři zhruba v březnu 2001. Tým také našel několik dalších nepravidelných kandidátů na měsíce, jež se nyní sledují. Jediným doposud známým nepravidelným měsícem Saturna byl Phoebe objevený před více jak 100 lety W. H. Pickeringem.

Štítky: Měsíc, Saturn, Nepravidelný měsíc


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »