Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. únor 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. únor 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiterův mozek

Uznání: Cassini Imaging Team, Cassini Project, NASA

Plynný obr Jupiter s hmotností 320 krát větší než má planeta Země je největším světem ve Sluneční soustavě. Jupiter slavný svou Velkou rudou skvrnou je také znám svými pravidelnými rovníkovými mračnými pásy, jež lze vidět i v dalekohledech nevelkých rozměrů. Tmavé pásy a světle zbarvené zóny jupiterových mračných pásů jsou uspořádány planetárními větry, jež dosahují rychlostí až 300 mil za hodinu (480 km/h). Směrem k pólům Jupitera se oblačné struktury stávají více promíšené, jak je vidět na této jupiterově mozaika ze sondy Cassini, polární oblasti začínají připomínat něco jako mozek! V současnosti není dobře rozumět výrazné změně ve vzorech mračen od rovníku k pólům, ale možná může být důsledkem rychlé rotace Jupitera nebo konvektivními víry vytvářenými ve vysokých šířkách masivní ztrátou vnitřního tepla planety. Tento podrobný snímek Jupitera pořídila sonda Cassini při skončení milénia při letu k Saturnu.

Štítky: Jupiter, Cassini, Mračna, Pole


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »