Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. srpen 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. srpen 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rozeklané kopce na jupiterově Kalistu

Uznání: Galileo Project, Arizona State University, JPL, NASA

Proč má jupiterův měsíc Kalisto neobvyklé rozeklané kopce? Tato záhada vyšla najevo poté, co automatická sonda Galileo, jenž je od roku 1995 na oběžné dráze kolem Jupitera, prolétla v květnu kolem tohoto tmavého měsíce. Pořízené snímky měly dosud nejvyšší rozlišení získané u jupiterova měsíce: lze rozlišit objekty o rozměru pouhé 3 metry. Podivné krajiny na snímku nahoře mají oblasti bohaté na ostré násypy vysoké asi 100 metrů. Pravděpodobná hypotéza jejich vzniku praví, že tyto kopce jsou z materiálu vyvrženého před miliardami let ničivým impaktem. Oblast na nižším z vložených snímků zjevně prošla obdobím poměrně velké ledové eroze, kde tmavá hornina vyplnila některé oblasti mezi kopci. NASA nedávno dala zelenou sondě Galileo, aby pokračovala v průletech kolem jupiterových měsíců až do roku 2003, kdy svou pouť zakončí spektakulárním ponořením do jupiterovy atmosféry.

Štítky: Jupiter, Callisto


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »