Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. květen 2004

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. květen 2004

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Io v pravých barvách

Uznání: Galileo Project, JPL, NASA

Nejpodivuhodnější měsíc ve sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento snímek, který ukazuje Io ve skutečných barvách, pořídila v červenci 1999 kosmická sonda Galileo, která nyní obíhá kolem Jupitera. Barvy Io pocházejí od síry a roztavené křemenné horniny. Neobvyklý povrch Io se udržuje velice mladý svojí soustavou aktivních sopek. Intenzivní gravitační slapy Jupitera protahují Io a tlumí kolébání, které způsobují další Galileovské měsíce. Výsledné tření vysoce zahřívá vnitřek Io a způsobuje, že roztavená hornina vystřeluje skrze povrch ven. Sopky na Io jsou natolik aktivní, že efektivně obracejí celý měsíc naruby ven. Určitá část sopečné lávy na Io je tak horká, že ve tmě září.

Štítky: Io, Jupiter, True color


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »