Jakou barvu má doopravdy Pluto? Zjistit to znamenalo dost úsilí. Přes všechny snímky odvysílané zpátky na Zemi kosmickou sondou New Horizons, která kolem Pluta prosvištěla v roce 2015, zpracování těchto multispektrálních snímků, jak by se zhruba jevily lidskému oku bylo docela...
Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek byl pořízen v červenci 1999 kosmickou sondou Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru a je pokusem ukázat, jak by Io vypadal v "opravdových barvách", jak je vnímá průměrné lidské oko. Barvy Io...
Pluto je většinou hnědé. Snímek nahoře zachycuje pravé barvy Pluta při zároveň nejvyšším doposud dosaženém rozlišení povrchu. Tento vzdálený svět zatím ještě nenavštívila žádná kosmická sonda, nicméně počátkem tohoto roku byla vypuštěna sonda New Horizons, která by měla k Plutu přiletět...
Jaké barvy mají Saturnovy prstence? Nedávné snímky ze sondy Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna potvrzují, že různé prstence mají trochu odlišné barvy. Snímek nahoře ukazuje jejich někdy jemné rozdíly v jasnosti a barvě. Prstence odrážejí sluneční světlo, takže když by byly dokonale...
Nejpodivuhodnější měsíc ve sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento snímek, který ukazuje Io ve skutečných barvách, pořídila v červenci 1999 kosmická sonda Galileo, která nyní obíhá kolem Jupitera. Barvy Io pocházejí od síry a roztavené křemenné horniny. Neobvyklý povrch Io se udržuje...
Tak tady jsou pravé barvy planety Země. Našemu světu dominují modré oceány, ale také jsou nápadné oblasti zelených pralesů, hnědých hor, žlutohnědých pouští a bílého ledu. Oceány se jeví modré nejenom protože je modrá samotná voda, ale také protože mořská voda často rozptyluje...
Jakou barvu má doopravdy Pluto? Zjistit to znamenalo dost úsilí. Přes všechny snímky odvysílané zpátky na Zemi kosmickou sondou New Horizons, která kolem Pluta prosvištěla v roce 2015, zpracování těchto multispektrálních snímků, jak by se zhruba jevily lidskému oku bylo docela...
Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek byl pořízen v červenci 1999 kosmickou sondou Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru a je pokusem ukázat, jak by Io vypadal v "opravdových barvách", jak je vnímá průměrné lidské oko. Barvy Io...
Pluto je většinou hnědé. Snímek nahoře zachycuje pravé barvy Pluta při zároveň nejvyšším doposud dosaženém rozlišení povrchu. Tento vzdálený svět zatím ještě nenavštívila žádná kosmická sonda, nicméně počátkem tohoto roku byla vypuštěna sonda New Horizons, která by měla k Plutu přiletět...
Jaké barvy mají Saturnovy prstence? Nedávné snímky ze sondy Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna potvrzují, že různé prstence mají trochu odlišné barvy. Snímek nahoře ukazuje jejich někdy jemné rozdíly v jasnosti a barvě. Prstence odrážejí sluneční světlo, takže když by byly dokonale...
Nejpodivuhodnější měsíc ve sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento snímek, který ukazuje Io ve skutečných barvách, pořídila v červenci 1999 kosmická sonda Galileo, která nyní obíhá kolem Jupitera. Barvy Io pocházejí od síry a roztavené křemenné horniny. Neobvyklý povrch Io se udržuje...
Tak tady jsou pravé barvy planety Země. Našemu světu dominují modré oceány, ale také jsou nápadné oblasti zelených pralesů, hnědých hor, žlutohnědých pouští a bílého ledu. Oceány se jeví modré nejenom protože je modrá samotná voda, ale také protože mořská voda často rozptyluje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
