Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. květen 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. květen 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tři kilometry nad Titanem

Uznání: ESA, NASA, Descent Imager/Spectral Radiometer Team (LPL)

Co viděla sonda Huygens při sestupu na Saturnův měsíc Titan? Kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturna, v lednu uvolnila sondu k proniknutí hustých vrstev mraků jednoho z nejzáhadnějších měsíců ve sluneční soustavě. Když pak sonda klesala, tak pod mraky pořizovala snímky blížícího se povrchu, stejně tak jako několik snímků ze samotného povrchu. Tato perspektiva nahoře z výšky 3000 m vznikla digitálním spojením a přizpůsobením měřítka množství snímků. Stereografická projekce nahoře ukazuje 360° pohled na povrch Titanu. Jasné oblasti na obrázku nahoře a vlevo jsou považovány za poměrně vyvýšené a protkané odtokovými kanály vymletými řekami metanu. Hypotéza pokládá jasné útvary napravo za hřebeny z ledového štěrku. Zdá se, že šipkou vyznačené Huygensovo místo přistání, spočívá na tmavém jezerním dnu, které bylo kdysi napájeno velkým tmavým tokovým kanálem nalevo. Sonda Huygens nečekaně vydržela na Titanově drsném povrchu tři dlouhé hodiny.

Štítky: Cassini, Titan, Huygens


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »