Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. říjen 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. říjen 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Lokalizovány krátké gama záblesky

Uznání ilustrace: Dana Berry, NASA

Co způsobuje gama záblesky? Nejenergetičtější známý typ explozí ve vesmíru objevený před více jak 30 lety zůstává záhadou. Nyní se ukazuje, že možná nemá pouze jedinou příčinu. Gama vzplanutí (GRBs - gamma-ray bursts) s dlouhým trváním byla v několika minulých letech lokalizována do modrých oblastí ve vesmíru, které jsou bohaté na vznikání hvězd. V těchto oblastech často vybuchují hmotné mladé hvězdy na konci svých krátkých životů. Astronomové spojují tato gama vzplanutí s dlouhým trváním, tedy s trváním od 2 sekund do několika minut, s typem stelárních explozí běžných pro mladé hmotné hvězdy. V několika málo minulých měsících byla také konečně lokalizována gama vzplanutí s krátkých trváním a zjistilo se, že k nim dochází v různých typech oblastí, nejen v modrých oblastech bohatých na vznikající hvězdy. Mnoho astronomů proto nyní teoretizuje, že krátká gama vzplanutí, která typicky trvají méně jak jednu sekundu, jsou výsledkem odlišného procesu jak u dlouhotrvajících vzplanutí. Podle vedoucího modelu ke krátkým vzplanutím dochází, když neutronová hvězda dopadne buď na jinou neutronovou hvězdu, nebo na černou díru. K takovým srážkám může docházet i dlouho poté, co hvězdotvorné oblasti vyhasly. Ilustrace nahoře zobrazuje dvě neutronové hvězdy při závěrečném přibližování jedné k druhé na svým oběžných drahách ve spirále smrti, která může skončit krátkým gama zábleskem GRB.

Štítky: Galaxie, GRBs, Short hard GRBs


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »