Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. září 2007

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. září 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Šest duh nad Norskem

Uznání a copyright: Terje O. Nordvik

Už jste někdy viděli najednou šest duh? Nejen že je vzácné je vidět, ale také je složité tomu porozumět. Obyčejná duha vzniká působením slunečního světla odráženého z vnitřku zadních stěn padajících kapek deště, přičemž na rozhraní vzduch / voda se světlo láme. Abyste duhu uviděli, tak se dívejte na opačnou stranu od Slunce směrem k bouřce. Tato primární duha má na snímku nahoře nejjasnější barvy. Mnohonásobné vnitřní odrazy uvnitř vodních kapek někdy způsobí, že vně té první začne být vidět sekundární duha s obrácenými barvami. Právě taková sekundární duha je vidět dále nalevo. Obtížnější je ale vysvětlit prostřední duhu mezi nimi. Tato duha je nejspíše způsobena slunečním světlem, které se nejprve odrazilo od jezera a teprve pak se setkalo se vzdálenými kapkami deště, které odrážejí sluneční světlo zpátky k pozorovateli. Každá z těchto duh se odráží od klidné hladiny jezera, ovšem v závislosti na poloze duhy vzhledem k pozorovateli je obraz každé duhy mírně posunutý.

Štítky: Rainbows, Reflection, Double rainbow


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »