Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. červen 2009

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. červen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Východ Měsíce nad Tureckem

Uznání a copyright: Tahir Sisman

Je Měsíc větší, když je těsně nad obzorem? Není, jak je vidět nahoře, Měsíc má skoro stejnou velikost, ať je kdekoliv na obloze. Je zvláštní, že příčina, nebo příčiny tak běžné měsíční iluze se pořád debatují. Dvě přední vysvětlení staví na iluzi, že objekty v popředí způsobují, že se Měsíc na obzoru zdá vzdálenější. Historicky nejpopulárnější vysvětlení tvrdí, že mysl interpretuje vzdálenější objekty jako širší, zatímco novější vysvětlení dodává, že iluze vzdálenosti může skutečně způsobovat jiné zaostření očí. V každém případě je úhlový průměr Měsíce vždycky asi 0,5 stupně. Na této časové expozici Měsíce z roku 2007 jedna expozice přináší popředí zátoky Izmit v Turecku. U příležitosti našeho 14. výročí, redaktoři APODu děkují všem přispěvatelům a správcům zrcadlových webů za jejich dobrovolnou práci, která přináši zázraky astronomie miliónům lidí na celém světě. A ještě jedno poděkování patří správcům zrcadlového webu v Turecku za zaslání snímku nahoře s blahopřáním při pohybu myši.

Štítky: Měsíc, Moon illusion, Turkey, Mouse over


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »