Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. červenec 2009

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. červenec 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pilíře Orlího hradu

Uznání a copyright: Emanuele Colognato & Jim Wood (Backyard Skies)

Co rozsvěcuje tento hrad vznikání hvězd? Dobře známá Orlí mlhovina jasně září v mnoha barvách najednou. Snímek nahoře se skládá ze tří takových barev zářícího plynu. Pilíře tmavého prachu pěkně obkreslují některé hustší věže vznikání hvězd. Energetické světlo z hmotných mladých hvězd způsobuje záření plynu a efektivně odpařuje část prachu a plynu z rodného pilíře. Mnoho z těchto hvězd po několika miliónech let bude explodovat a tak zase vrátí většinu prvků zpět do mlhoviny, ze které vznikly. Tento proces vytváří otevřenou hvězdokupu známou jako M16.

Štítky: M16, Orlí mlhovina, Pillars


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 78P/Gehrels

Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.

Další informace »