Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. duben 2011

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. duben 2011

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Stíny u lunárního jižního pólu

Uznání: NASA / GSFC / Arizona State Univ. / Lunar Reconnaissance Orbiter

Co je to? Je to pochopitelně multitemporální mapa osvětlení. Pro vytvoření této mapy pořídila širokoúhlá kamera družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) během 6 lunárních dní (6 pozemských měsíců) 1 700 snímků, které opakovaně zachytily oblast vycentrovanou na jižní pól Měsíce. Snímky byly superponovány na sebe a jejich pixely konvertovány do binárních hodnot (zastíněné pixely na 0, osvětlené na 1) a tak vytvořily mapu, která v procentech reprezentuje dobu, kdy je každé místo na povrchu osvětlované Sluncem. Poblíž středu mapy je vidět kráter Shackleton, jehož dno o průměru 19 kilometrů zůstává spolehlivě ve stínu. Samotný lunární jižní pól je asi na 9. hodině na okraji kráteru. Jelikož osa rotace Měsíce zůstává téměř kolmá k rovině ekliptiky, tak dna kráterů poblíž lunárního jižního a severního pólu mohou být v trvalém stínu a vrcholky hor skoro trvale ve slunečním světle. Zastíněná dna kráterů by mohla být užitečná pro příští základny, jelikož by mohla nabídnout reservoáry vodního ledu a Sluncem osvětlované vrcholky hor jsou zase ideálním místem pro sluneční panely.

Štítky: Měsíc, Shadow, Lunar reconnaissance orbiter, Lunar south pole, Illumination map


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »