Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. březen 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. březen 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Široký ohon komety PanSTARRS

Uznání a copyright: Lorenzo Comolli - Model Overlay: Marco Fulle (INAF)

Pro pozorovatele je slábnoucí kometa PanSTARRS (C/2011 L4) stále vidět nad západním obzorem po západu Slunce, ale v nadcházejících dnech raději před východem Měsíce. Z perspektivy na planetě Zemi kometa stále ukazuje svůj široký prachový ohon. Tato dlouhá expozice na kometu z 21. března byla zvýrazněna, aby mohla ukázat pozoruhodné a jemné pruhování v ohonu. Umístěte na obrázek kurzor (nebo klikněte zde) a můžete se podívat na ohon s modelem sítě synchronních a syndynních křivek. Synchronní křivky (dlouhé, čárkované čáry) sledují polohu prachových částic uvolněných jádrem komety ve stejnou dobu a s nulovou rychlostí. Následné synchronní křivky od sebe dělí jeden den a začínají dole, 10 dnů před průchodem komety periheliem 10. března. Syndynní křivky (plné čáry) ukazují polohy zrn prachu o stejné velikosti, též uvolněných s nulovou rychlostí. Prachová zrna velikosti jednoho mikronu se nacházejí podél horní syndynní křivky. Rozměry zrn rostou proti směru hodinových ručiček až k rozměru 500 mikronů podél syndynní křivky rovnoběžné s kometární drahou (krátce čárkovaná čára přes jádro). V tomto modelu se předpokládá, že síly, které působí na prachová zrna jsou gravitace a tlak slunečního záření. Zdá se, že periodické proužkování ohonu komety PanSTARRS těsně sleduje model synchroních křivek.

Měřítko snímku: Kometa PanSTARRS byla 21. března asi 180 miliónů kilometrů daleko. Obrázek by byl v této vzdálenosti 4 milióny kilometrů široký.

Štítky: Kometa, Dust tail, Mouse over, C/2011 l4, Panstarrs, Syndyne, Synchrone, Striation


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »