Magellanův proud

Uznání: Science - NASA, ESA, A. Fox, P. Richter et al.
Image - D. Nidever et al., NRAO/AUI/NSF, A. Mellinger, LAB Survey, Parkes, Westerbork, and Arecibo Obs.

V astronomické verzi hledání pramenů Nilu mají astronomové nyní silný důkaz původu Magellanova proudu. Tento kompozitní obraz ukazuje pás plynu, který byl v letech 1970-tých objeven na rádiových vlnách a to v růžových barvách proti pohledu na celou oblohu přes rovinu naší Mléčné dráhy. Velký i Malý Magellanův mrak jsou satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, a jsou vidět u hlavy proudu vpravo. Data z Hubblova spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph) byla využita pro výzkum výskytu prvků podél linií ke kvasarům, které protínají proud. Výsledky naznačují, že většina materiálu v proudu pochází z Malého Magellanova mračna. Magellanův proud je nejspíš výsledkem gravitačních slapových interakcí mezi oběma trpasličími galaxiemi před asi 2 miliardami lety a Malé Magellanovo mračno ztrácí při přiblížení více materiálu, jelikož má nižší hmotnost.