Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. září 2013

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. září 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Extrasolární superzemě Gliese 1214b může mít vodu

Uznání ilustrace a licence: ESO, L. Calçada

Může být na této planetě voda? Vzhledem k tomu, jak blízko je Gliese 1214b u své mateřské hvězdy, tak pokud by tam byla nějaká voda, tak jistě jen ve formě páry. Na umělecké ilustraci nahoře je superzemě Gliese 1214b zobrazena před svojí mateřskou hvězdou, dochází k minizatmění a tím dává lidstvu na vědomí svoji přítomnost. Exoplaneta Gliese 1214b, nebo též GJ 1214b, se označuje jako superzemě proto, že je větší než Země, ale menší než planeta Neptun. Celý planetární systém Gliese 1214 je nejbližším známým systémem od Slunce, je daleko pouhých 42 světelných let. Mateřská hvězda Gliese 1214 je o něco menší a chladnější verzí našeho Slunce. Nedávná pozorování dalekohledem Subaru na Havaji nalezla něco málo planetou rozptýleného modrého světla od mateřské hvězdy. To se zdá nejvíc odpovídat planetě s vodnatou atmosférou, i když je stále možné, že superzemě má mračna tak tlustá, že se rozptýlí jen málo jakékoliv barvy. Detekce vody na exoplanetách je důležitá zvláště proto, že formy života na Zemi potřebují k přežití vodu.

Sledujte APOD na: Facebooku (Daily, Sky, Spanish) nebo na Google Plus (Daily, River)

Štítky: Voda, Gliese 1214b, Superearth


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »