Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ledový prstenec kolem blízké hvězdy Fomalhaut

Uznání: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Proč je kolem Fomalhautu tak velký ledový prstenec? Tato zajímavá, na noční obloze snadno viditelná hvězda se nachází jen asi 25 světelných let daleko a je o ní známo, že kolem ní obíhá přinejmenším jedna planeta jménem Dagon, stejně jako že má několik vnitřních prachových disků. Nejvíce překvapivý je možná vnější prstenec, který byl objeven před 20 lety, a má neobvykle ostrou vnitřní hranicí. Na nedávno pořízeném snímku přístrojem ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je tento vnější prstenec vidět celý v růžové barvě do zatím nevídaných podrobností superponovaný na Hubblův snímek Fomalhautovy soustavy v modré barvě. Přední teorie praví, že tento prstenec pochází z četných prudkých srážek mezi ledovými kometami a planetesimálami, tedy mezi složkami pro tvorbu planet, zatímco hranice prstence utváří gravitace dosud nespatřené planety. Pokud je tomu tak, tak vnitřní planety v Fomalhautově soustavě jsou nejspíš nepřetržitě ostřelovány velkými meteory a kometami a taková mela byla v naší vlastní planetární soustavě před 4 miliardami let v epizodě zvané poslední velké bombardování.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2018.

Štítky: Fomalhaut, ALMA ledový prstenec


46. vesmírný týden 2026

46. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur.  Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Airglow duny

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a Jupiter

Východ Marsu a Jupiteru nad Svatým kopečkem v Mikulově.

Další informace »