Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. říjen 2017

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. říjen 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ledový prstenec kolem blízké hvězdy Fomalhaut

Uznání: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Proč je kolem Fomalhautu tak velký ledový prstenec? Tato zajímavá, na noční obloze snadno viditelná hvězda se nachází jen asi 25 světelných let daleko a je o ní známo, že kolem ní obíhá přinejmenším jedna planeta jménem Dagon, stejně jako že má několik vnitřních prachových disků. Nejvíce překvapivý je možná vnější prstenec, který byl objeven před 20 lety, a má neobvykle ostrou vnitřní hranicí. Na nedávno pořízeném snímku přístrojem ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je tento vnější prstenec vidět celý v růžové barvě do zatím nevídaných podrobností superponovaný na Hubblův snímek Fomalhautovy soustavy v modré barvě. Přední teorie praví, že tento prstenec pochází z četných prudkých srážek mezi ledovými kometami a planetesimálami, tedy mezi složkami pro tvorbu planet, zatímco hranice prstence utváří gravitace dosud nespatřené planety. Pokud je tomu tak, tak vnitřní planety v Fomalhautově soustavě jsou nejspíš nepřetržitě ostřelovány velkými meteory a kometami a taková mela byla v naší vlastní planetární soustavě před 4 miliardami let v epizodě zvané poslední velké bombardování.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APODu 2018.

Štítky: Fomalhaut, ALMA ledový prstenec


37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v Jasličkách a Jupiter

Fotené o 4:44 SELČ, fotoaparát Canon EOS R6 Mk II, objektív Canon RF 70-200mm f/2,8 L IS USM. Expozícia 0,8 sekundy, ohnisko 135 mm, clona 4,5, ISO 3200.

Další informace »