Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Liščí kožich, Jednorožec a Vánoční stromek

Uznání a copyright: Stanislav Volskiy, Chilescope Team

Tento kout oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je spletitou směsicí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směsi emisních mlhovin excitovaných energetickým světlem nově zrozených hvězd uvnitř tmavých mezihvězdných mračen prachu. Tam, kde se jinak neprůhledný prach nachází blízko horkých mladých hvězd, tak odráží jejich světlo a vznikají modré reflexní mlhoviny. Teleskopický snímek zabírá asi 3/4 stupně, neboli témě 1,5 úplňku a ve vzdálenosti NGC 2264 pokrývá 40 světelných let. Do obsazení kosmický hrdinů patří mlhovina Liščí kožich, jejíž prachový, spletitý kožich je nahoře, jasná proměnná hvězda S Monocerotis ponořená do modrého závoje u středu a Kuželová mlhovina, která míří z pravé strany snímku. Hvězdy uvnitř NGC 2264 jsou též známy jako hvězdokupa Vánoční stromek. Jejich trojúhelníkový tvar je zde vidět na straně. Jasnější hvězdy vyznačují směr ke Kuželové mlhovině. Širší základna má střed poblíž S Monocerotis.

Seznam odkazů v popisu

  1. HawAstSoc.org: Constellations: Monoceros -- The "One Horned"
  2. Seds.org: NGC 2264
  3. APOD: 2005-12-23 Vodík a prach v Růžicové mlhovině
  4. APOD: 2019-02-02 LDN 1622: Tmavá mlhovina v Orionu
  5. APOD: 2018-12-31 Mlhovina Hlava čarodějnice
  6. SmugMug.com: FoxFur NGC 2264 and Cone NGC 2264 Nabulae region
  7. APOD: 2015-12-30 Mlhovina Liščí kožich
  8. HubbleSite.org: Cone Nebula (NGC 2264): Star-Forming Pillar of Gas and Dust
  9. CalTech.edu: Spitzer/IRAC View of NGC 2264
  10. Illinois.edu: S MON (S MONOCEROTIS) = 15 MON (15 MONOCEROTIS)

Štítky: Emisní mlhovina, Reflekční mlhovina, Star-forming region, Ngc2264, S Mon


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »