Malebnou scénu ve slabém a smyšleném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) zaplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko a mísí se zde červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem...
V tomto nádherném koutu nebe se hojně vyskytují mezihvězdná mračna vodíku a prachu. Zorné pole o šířce 3 stupně zabírá slabé, ale bizarní souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Ve středu je hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, změť kosmického plynu, prachu a hvězd ve vzdálenosti asi 2700...
Tento kout oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je spletitou směsicí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směsi emisních mlhovin excitovaných...
Oblohu v slabém ale pěkném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Změť kosmického plynu a prachu, hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, se nachází asi 2700 světelných let daleko a míchá červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem z nově...
Tento barvitý kus oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směšuje červené emisní mlhoviny excitované...
Toto mezihvězdné stvoření je z kosmického prachu a plynu a ošlehávají ho větry a ozařuje světlo z horkých mladých hvězd. Tvar, vizuální textura a barva dohromady dává této oblasti její populární jméno mlhovina Liščí kožich. Charakteristická modrá záře vlevo je světlo odrážené prachem od jasné...
Někdy je nejtěžší vysvětlit nejjednodušší tvary. Například původ tajemné kuželovité oblasti, která je vidět zcela vlevo, zůstává záhadou. Mezihvězdný útvar zvaný mlhovina Kužel se nachází asi 2700 světelných let daleko. Mezi další útvary na obrazu patří červená...
Mlhovina okolo jasné hvězdy S Mon je vyplněna tmavým prachem a zářícím plynem. Podivné tvary které tuto hvězdu obklopují, pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje komplexními způsoby s energetickým světlem a s horkým plynem vyvrhovaným z mladých hvězd. Oblast hned pod S...
V blízkosti mlhoviny Kužel se dají najít podivné tvary a struktury. Neobvyklé tvary pochází z jemného mezihvězdného prachu, který složitými způsoby reaguje s energetickým světlem a s horkým plynem, který je vyvrhován mladými hvězdami. Nejjasnější hvězda na obrázku nahoře vpravo je S...
Tento nádherně podrobný kousek oblohy vycentrovaný na proměnnou hvězdu star S Mon ve slabém ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňuje zářící vodík. Hvězdotvorná oblast NGC 2264 je komplexní směsicí kosmických plynných a prachových mračen, je vzdálená asi 2700 světelných let a...
Malebnou scénu ve slabém a smyšleném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) zaplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko a mísí se zde červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem...
V tomto nádherném koutu nebe se hojně vyskytují mezihvězdná mračna vodíku a prachu. Zorné pole o šířce 3 stupně zabírá slabé, ale bizarní souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Ve středu je hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, změť kosmického plynu, prachu a hvězd ve vzdálenosti asi 2700...
Tento kout oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je spletitou směsicí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směsi emisních mlhovin excitovaných...
Oblohu v slabém ale pěkném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Změť kosmického plynu a prachu, hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, se nachází asi 2700 světelných let daleko a míchá červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem z nově...
Tento barvitý kus oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směšuje červené emisní mlhoviny excitované...
Toto mezihvězdné stvoření je z kosmického prachu a plynu a ošlehávají ho větry a ozařuje světlo z horkých mladých hvězd. Tvar, vizuální textura a barva dohromady dává této oblasti její populární jméno mlhovina Liščí kožich. Charakteristická modrá záře vlevo je světlo odrážené prachem od jasné...
Někdy je nejtěžší vysvětlit nejjednodušší tvary. Například původ tajemné kuželovité oblasti, která je vidět zcela vlevo, zůstává záhadou. Mezihvězdný útvar zvaný mlhovina Kužel se nachází asi 2700 světelných let daleko. Mezi další útvary na obrazu patří červená...
Mlhovina okolo jasné hvězdy S Mon je vyplněna tmavým prachem a zářícím plynem. Podivné tvary které tuto hvězdu obklopují, pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje komplexními způsoby s energetickým světlem a s horkým plynem vyvrhovaným z mladých hvězd. Oblast hned pod S...
V blízkosti mlhoviny Kužel se dají najít podivné tvary a struktury. Neobvyklé tvary pochází z jemného mezihvězdného prachu, který složitými způsoby reaguje s energetickým světlem a s horkým plynem, který je vyvrhován mladými hvězdami. Nejjasnější hvězda na obrázku nahoře vpravo je S...
Tento nádherně podrobný kousek oblohy vycentrovaný na proměnnou hvězdu star S Mon ve slabém ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňuje zářící vodík. Hvězdotvorná oblast NGC 2264 je komplexní směsicí kosmických plynných a prachových mračen, je vzdálená asi 2700 světelných let a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
