Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je krásné, ale složité uskupení mezihvězdného plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko v nevýrazném, ale fantaskním souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Tento sezónní kout oblohy je vidět směrem k nebeskému rovníku a poblíž roviny naší galaxie...
Malebnou scénu ve slabém a smyšleném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) zaplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko a mísí se zde červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem...
V tomto nádherném koutu nebe se hojně vyskytují mezihvězdná mračna vodíku a prachu. Zorné pole o šířce 3 stupně zabírá slabé, ale bizarní souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Ve středu je hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, změť kosmického plynu, prachu a hvězd ve vzdálenosti asi 2700...
Tento kout oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je spletitou směsicí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směsi emisních mlhovin excitovaných...
Oblohu v slabém ale pěkném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Změť kosmického plynu a prachu, hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, se nachází asi 2700 světelných let daleko a míchá červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem z nově...
Tento barvitý kus oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směšuje červené emisní mlhoviny excitované...
Toto mezihvězdné stvoření je z kosmického prachu a plynu a ošlehávají ho větry a ozařuje světlo z horkých mladých hvězd. Tvar, vizuální textura a barva dohromady dává této oblasti její populární jméno mlhovina Liščí kožich. Charakteristická modrá záře vlevo je světlo odrážené prachem od jasné...
Někdy je nejtěžší vysvětlit nejjednodušší tvary. Například původ tajemné kuželovité oblasti, která je vidět zcela vlevo, zůstává záhadou. Mezihvězdný útvar zvaný mlhovina Kužel se nachází asi 2700 světelných let daleko. Mezi další útvary na obrazu patří červená...
Mlhovina okolo jasné hvězdy S Mon je vyplněna tmavým prachem a zářícím plynem. Podivné tvary které tuto hvězdu obklopují, pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje komplexními způsoby s energetickým světlem a s horkým plynem vyvrhovaným z mladých hvězd. Oblast hned pod S...
V blízkosti mlhoviny Kužel se dají najít podivné tvary a struktury. Neobvyklé tvary pochází z jemného mezihvězdného prachu, který složitými způsoby reaguje s energetickým světlem a s horkým plynem, který je vyvrhován mladými hvězdami. Nejjasnější hvězda na obrázku nahoře vpravo je S...
Tento nádherně podrobný kousek oblohy vycentrovaný na proměnnou hvězdu star S Mon ve slabém ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňuje zářící vodík. Hvězdotvorná oblast NGC 2264 je komplexní směsicí kosmických plynných a prachových mračen, je vzdálená asi 2700 světelných let a...
Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je krásné, ale složité uskupení mezihvězdného plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko v nevýrazném, ale fantaskním souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Tento sezónní kout oblohy je vidět směrem k nebeskému rovníku a poblíž roviny naší galaxie...
Malebnou scénu ve slabém a smyšleném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) zaplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko a mísí se zde červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem...
V tomto nádherném koutu nebe se hojně vyskytují mezihvězdná mračna vodíku a prachu. Zorné pole o šířce 3 stupně zabírá slabé, ale bizarní souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Ve středu je hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, změť kosmického plynu, prachu a hvězd ve vzdálenosti asi 2700...
Tento kout oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je spletitou směsicí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směsi emisních mlhovin excitovaných...
Oblohu v slabém ale pěkném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Změť kosmického plynu a prachu, hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, se nachází asi 2700 světelných let daleko a míchá červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem z nově...
Tento barvitý kus oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směšuje červené emisní mlhoviny excitované...
Toto mezihvězdné stvoření je z kosmického prachu a plynu a ošlehávají ho větry a ozařuje světlo z horkých mladých hvězd. Tvar, vizuální textura a barva dohromady dává této oblasti její populární jméno mlhovina Liščí kožich. Charakteristická modrá záře vlevo je světlo odrážené prachem od jasné...
Někdy je nejtěžší vysvětlit nejjednodušší tvary. Například původ tajemné kuželovité oblasti, která je vidět zcela vlevo, zůstává záhadou. Mezihvězdný útvar zvaný mlhovina Kužel se nachází asi 2700 světelných let daleko. Mezi další útvary na obrazu patří červená...
Mlhovina okolo jasné hvězdy S Mon je vyplněna tmavým prachem a zářícím plynem. Podivné tvary které tuto hvězdu obklopují, pocházejí z jemného mezihvězdného prachu, který reaguje komplexními způsoby s energetickým světlem a s horkým plynem vyvrhovaným z mladých hvězd. Oblast hned pod S...
V blízkosti mlhoviny Kužel se dají najít podivné tvary a struktury. Neobvyklé tvary pochází z jemného mezihvězdného prachu, který složitými způsoby reaguje s energetickým světlem a s horkým plynem, který je vyvrhován mladými hvězdami. Nejjasnější hvězda na obrázku nahoře vpravo je S...
Tento nádherně podrobný kousek oblohy vycentrovaný na proměnnou hvězdu star S Mon ve slabém ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňuje zářící vodík. Hvězdotvorná oblast NGC 2264 je komplexní směsicí kosmických plynných a prachových mračen, je vzdálená asi 2700 světelných let a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
