Zdá se, že nádherná spirální galaxie Messier 33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je také známá jako Galaxie v Trojúhelníku a leží pouhé 3 miliony světelných roků daleko. Na tomto ostrém portrétu je vidět asi 30 000 světelných roků kolem...
Namiřte svůj dalekohled trochu na východ od mlhoviny Laguna a uvidíte tento pěkný pohled na bohaté pole hvězd v souhvězdí Střelce (Sagittarius) ve středu Mléčné dráhy. Mlhovina Laguna je též známá jako M8, neboli osmá položka ve slavném katalogu jasných mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera. Tento...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je výrazným členem Místní skupiny galaxií, je také známá jako galaxie Trojúhelník a leží pouhé 3 miliony světelných let od nás. Podél volně se vinoucích spirálních ramen se směrem k jádru M33 vyskytují obří HII...
Plodné souhvězdí Orion je bohaté na mračna mezihvězdného prachu a zářící mlhoviny. Jedna z nejjasnějších M78 je v centru barevného širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast na sever od Orionova pásu. Modravá reflexní mlhovina měří asi 5 světelných roků a nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Malebnou scénu ve slabém a smyšleném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) zaplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko a mísí se zde červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem...
Hmotná hvězda IRS 4 začíná rozevírat svoje křídla. Tato nová hvězda se narodila před teprve asi 100 000 lety a materiál, který z ní proudí, vytvořil mlhovinu nazývanou Sharpless 2-106 (S106), která je vidět zde. Ve středu snímku je vidět hnědý velký disk prachu a plynu, který obíhá IRS 4 (Infrared...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než dost zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, leží asi 3 milióny světelných let daleko a je též známa jako Galaxie v Trojúhelníku. Na této teleskopické mozaice z 25 panelů je vidět vnitřních asi 30 000...
Tento kout oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je spletitou směsicí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směsi emisních mlhovin excitovaných...
Plodné souhvězdí Orionu oplývá mezihvězdnými prachovými mračny a zářícími mlhovinami. Ve středu tohoto barevného širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast severně od Orionova pásu, je jedna z těch jasnějších, M78. Modravá reflexní mlhovina ve vzdálenosti asi 1500 světelných let měří...
Na tomto rozsáhlém teleskopickém pohledu do spirálního ramene ve Střelci ke středu naší Galaxie Mléčné dráhy se prostírají Orlí a Labutí mlhovina. Orlí mlhovina, neboli M16 nahoře a M17, Labutí mlhovina dole, ukazují mračna kosmického prachu jako jasné oblasti aktivního vznikání hvězd. Obě...
Oblohu v slabém ale pěkném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Změť kosmického plynu a prachu, hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, se nachází asi 2700 světelných let daleko a míchá červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem z nově...
NGC 3603 se nachází zhruba 20 000 světelných let daleko od Slunce v blízkém spirálním rameni naší Galaxie Mléčné dráhy v Lodním kýlu (Carina). NGC 3603 astronomové dobře znají jako jednu z největších hvězdotvorných oblastí v Mléčné dráze. Centrální otevřená hvězdokupa obsahuje tisíce hvězd...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než obvyklý podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku a nachází se ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let. Na tomto teleskopickém portrétu je vidět vnitřních zhruba 30...
V Duši etiopské královny vznikají hvězdy. Jinak řečeno, v souhvězdí Kasiopeja, což byla podle řecké mytologie marnivá žena krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu, je velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených hvězdokup, velký...
Někomu tato mlhovina připomíná rybí hlavu. Ve skutečnosti je ovšem na tomto barevném kosmickém portrétu vidět mračna zářícího plynu a neprostupného prachu v IC 1795, což je hvězdotvorná oblast v severním souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia). Barvy mlhoviny vznikly namapováním Hubblovy palety...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než očekávaný podíl zářícího vodíku. M33 je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku, leží ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let a je výrazným členem místní skupiny galaxií. Na tomto teleskopickém galaktickém portrétu, který zvýrazňuje...
Toto široké teleskopické pole ve spirálním rameni Střelce u středu naší galaxie Mléčné dráhy zabírá Orlí mlhovina a mlhovina Labuť. Orlí mlhovina, též známá jako M16, je vlevo nad středem a mlhovina Labuť, neboli M17, je vpravo dole. Tento hloubkový, širokoúhlý snímek ukazuje tato kosmická...
Jižně od hvězdy Antares v ocasu na mlhoviny bohatého souhvězdí Štíra (Scorpius) se nachází emisní mlhovina IC 4628. Blízké žhavé, hmotné hvězdy, staré jen milióny let mlhovinu ozařují neviditelným ultrafialovým světlem, které zbavuje atomy o elektrony. Elektrony se nakonec zase s atomy...
M78 se na pozemské noční obloze neskrývá. Tato velká a jasná reflekční mlhovina vzdálená asi 1600 světelných let je usazená v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion a teleskopickým pozorovatelům je dobře známa. Tento skvostný snímek M78 byl vybrán jako vítěz astrofotografické soutěže Skryté...
Největší a nejbouřlivější známá hvězdotvorná oblast v celé Místní skupině galaxií se nachází v naší sousední galaxii Velký Magellanův oblak (LMC - Large Magellanic Cloud). Pokud by byla mlhovina Tarantule ve vzdálenosti místní hvězdotvorné oblasti Mlhoviny v Orionu, tak by zabírala polovinu...
Co mají následující věci společné: kužel, liščí kožich a vánoční strom? Odpověď: vše se nachází v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Na snímku nahoře je hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, která je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných...
Mezihvězdná prachová mračna a zářící mlhoviny jsou v plodném souhvězdí Orion hojná. Ve středu tohoto barevného, širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast na sever od Orionova pásu je jedna z nejjasnějších mlhovin M78. Tato modravá reflekční mlhovina ve vzdálenosti asi 1500 světelných...
V srdci monstrózní mlhoviny Tarantule se nacházejí obrovské bubliny energetického plynu, dlouhá tmavá prachová vlákna a neobvykle hmotné hvězdy. Ve středu tohoto srdce je klubko hvězd tak husté, že se kdysi myslelo, že jde o jedinou hvězdu. Tato hvězdokupa s označením R136 nebo NGC 2070 je...
Tento barvitý kus oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směšuje červené emisní mlhoviny excitované...
Co se to děje v mlhovině NGC 3582? Vznikají tam jasné hvězdy a zajímavé molekuly. Tato komplexní mlhovina se nalézá ve hvězdotvorné oblasti zvané RCW 57. Na tomto snímku jsou viditelné husté uzlíky tmavého mezihvězdného prachu, jasné hvězdy, které vznikly v několika málo minulých...
Jak vznikají hvězdy? Aby astronomové lépe porozuměli tomuto složitému a chaotickému procesu, tak využili Hubblův kosmický dalekohled ke snímkování hvězdotvorné oblasti LH 95 v nedalekém Velkém Magelanovu mračnu do nevídaných podrobností. V hvězdotvorných oblastech jsou zpravidla vidět jenom...
Mlhoviny jsou možná tak slavné proto, že se dají identifikovat s dobře známými tvary, stejně jako o kočkách je známo, že jsou s nimi někdy potíže. Stejně ale nikdo neví, která kočka mohla udělat tuto velkou Kočičí tlapku ve Štírovi (Scorpius). Kočičí tlapka vzdálená 5500 světelných...
V NGC 6357 z neznámých důvodů vzniká dosud nejhmotnější objevená hvězda. NGC 6357 je hned vedle zřetelnější mlhoviny Kočičí tlapka a hostí otevřenou hvězdokupu Pismis 24, která je domovem jasných a modrých hvězd. Červená zář vycházející z vnitřku hvězdotvorné oblasti pochází z emise...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má víc než pořádný podíl vodíku. Jejích vnitřních 30 000 světelných let je zde vidět na zpracovaném snímku, který plně ukazuje červenou zář ionizovaného vodíku (HII oblasti), která se proplétá kolem od jádra volně se vinoucích spirálních...
Jižně od Antaresu, v ocasu na mlhoviny bohatého souhvězdí Štíra (Scorpius), se nachází emisní mlhovina IC 4628. Blízké žhavé hmotné hvězdy, staré jen několik miliónů let, mlhovinu ozařují neviditelným ultrafialovým světlem, které zbavuje atomy elektronů. Elektrony se nakonec s atomy...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, ve které dominují modré odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené od prachu. Ale na delších vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach. Při pohybu kurzoru přes obrázek se objeví také odpovídající pohled ve...
Prašná NGC 1333 je vidět jako reflekční mlhovina na snímcích ve viditelném světle a předvádí modravé odstíny charakteristické pro prachem odražené světlo hvězd. Ale na delších infračervených vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach, který je na tomto snímku ze Spitzerova kosmického...
Jak mohly hvězdy vytvořit tak strašidelný a dobře známý tvar jako je lidská lebka? Zaprvé, složité procesy vzniku hvězd vytvářejí mlhoviny mnoha tvarů a velikostí a je to jen lidské vnímání, které identifikuje tvar lebky. Dále, fyzikální důvody pro velké, skoro prázdné dutiny, které...
Tento nádherně podrobný kousek oblohy vycentrovaný na proměnnou hvězdu star S Mon ve slabém ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňuje zářící vodík. Hvězdotvorná oblast NGC 2264 je komplexní směsicí kosmických plynných a prachových mračen, je vzdálená asi 2700 světelných let a...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie Messier 33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je také známá jako Galaxie v Trojúhelníku a leží pouhé 3 miliony světelných roků daleko. Na tomto ostrém portrétu je vidět asi 30 000 světelných roků kolem...
Namiřte svůj dalekohled trochu na východ od mlhoviny Laguna a uvidíte tento pěkný pohled na bohaté pole hvězd v souhvězdí Střelce (Sagittarius) ve středu Mléčné dráhy. Mlhovina Laguna je též známá jako M8, neboli osmá položka ve slavném katalogu jasných mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera. Tento...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je výrazným členem Místní skupiny galaxií, je také známá jako galaxie Trojúhelník a leží pouhé 3 miliony světelných let od nás. Podél volně se vinoucích spirálních ramen se směrem k jádru M33 vyskytují obří HII...
Plodné souhvězdí Orion je bohaté na mračna mezihvězdného prachu a zářící mlhoviny. Jedna z nejjasnějších M78 je v centru barevného širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast na sever od Orionova pásu. Modravá reflexní mlhovina měří asi 5 světelných roků a nachází se ve vzdálenosti asi 1500...
Malebnou scénu ve slabém a smyšleném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) zaplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu asi 2700 světelných let daleko a mísí se zde červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem...
Hmotná hvězda IRS 4 začíná rozevírat svoje křídla. Tato nová hvězda se narodila před teprve asi 100 000 lety a materiál, který z ní proudí, vytvořil mlhovinu nazývanou Sharpless 2-106 (S106), která je vidět zde. Ve středu snímku je vidět hnědý velký disk prachu a plynu, který obíhá IRS 4 (Infrared...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než dost zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, leží asi 3 milióny světelných let daleko a je též známa jako Galaxie v Trojúhelníku. Na této teleskopické mozaice z 25 panelů je vidět vnitřních asi 30 000...
Tento kout oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je spletitou směsicí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směsi emisních mlhovin excitovaných...
Plodné souhvězdí Orionu oplývá mezihvězdnými prachovými mračny a zářícími mlhovinami. Ve středu tohoto barevného širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast severně od Orionova pásu, je jedna z těch jasnějších, M78. Modravá reflexní mlhovina ve vzdálenosti asi 1500 světelných let měří...
Na tomto rozsáhlém teleskopickém pohledu do spirálního ramene ve Střelci ke středu naší Galaxie Mléčné dráhy se prostírají Orlí a Labutí mlhovina. Orlí mlhovina, neboli M16 nahoře a M17, Labutí mlhovina dole, ukazují mračna kosmického prachu jako jasné oblasti aktivního vznikání hvězd. Obě...
Oblohu v slabém ale pěkném souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Změť kosmického plynu a prachu, hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, se nachází asi 2700 světelných let daleko a míchá červené emisní mlhoviny excitované energetickým světlem z nově...
NGC 3603 se nachází zhruba 20 000 světelných let daleko od Slunce v blízkém spirálním rameni naší Galaxie Mléčné dráhy v Lodním kýlu (Carina). NGC 3603 astronomové dobře znají jako jednu z největších hvězdotvorných oblastí v Mléčné dráze. Centrální otevřená hvězdokupa obsahuje tisíce hvězd...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než obvyklý podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku a nachází se ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let. Na tomto teleskopickém portrétu je vidět vnitřních zhruba 30...
V Duši etiopské královny vznikají hvězdy. Jinak řečeno, v souhvězdí Kasiopeja, což byla podle řecké mytologie marnivá žena krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu, je velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených hvězdokup, velký...
Někomu tato mlhovina připomíná rybí hlavu. Ve skutečnosti je ovšem na tomto barevném kosmickém portrétu vidět mračna zářícího plynu a neprostupného prachu v IC 1795, což je hvězdotvorná oblast v severním souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia). Barvy mlhoviny vznikly namapováním Hubblovy palety...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než očekávaný podíl zářícího vodíku. M33 je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku, leží ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let a je výrazným členem místní skupiny galaxií. Na tomto teleskopickém galaktickém portrétu, který zvýrazňuje...
Toto široké teleskopické pole ve spirálním rameni Střelce u středu naší galaxie Mléčné dráhy zabírá Orlí mlhovina a mlhovina Labuť. Orlí mlhovina, též známá jako M16, je vlevo nad středem a mlhovina Labuť, neboli M17, je vpravo dole. Tento hloubkový, širokoúhlý snímek ukazuje tato kosmická...
Jižně od hvězdy Antares v ocasu na mlhoviny bohatého souhvězdí Štíra (Scorpius) se nachází emisní mlhovina IC 4628. Blízké žhavé, hmotné hvězdy, staré jen milióny let mlhovinu ozařují neviditelným ultrafialovým světlem, které zbavuje atomy o elektrony. Elektrony se nakonec zase s atomy...
M78 se na pozemské noční obloze neskrývá. Tato velká a jasná reflekční mlhovina vzdálená asi 1600 světelných let je usazená v na mlhoviny bohatém souhvězdí Orion a teleskopickým pozorovatelům je dobře známa. Tento skvostný snímek M78 byl vybrán jako vítěz astrofotografické soutěže Skryté...
Největší a nejbouřlivější známá hvězdotvorná oblast v celé Místní skupině galaxií se nachází v naší sousední galaxii Velký Magellanův oblak (LMC - Large Magellanic Cloud). Pokud by byla mlhovina Tarantule ve vzdálenosti místní hvězdotvorné oblasti Mlhoviny v Orionu, tak by zabírala polovinu...
Co mají následující věci společné: kužel, liščí kožich a vánoční strom? Odpověď: vše se nachází v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Na snímku nahoře je hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264, která je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných...
Mezihvězdná prachová mračna a zářící mlhoviny jsou v plodném souhvězdí Orion hojná. Ve středu tohoto barevného, širokoúhlého pohledu, který pokrývá oblast na sever od Orionova pásu je jedna z nejjasnějších mlhovin M78. Tato modravá reflekční mlhovina ve vzdálenosti asi 1500 světelných...
V srdci monstrózní mlhoviny Tarantule se nacházejí obrovské bubliny energetického plynu, dlouhá tmavá prachová vlákna a neobvykle hmotné hvězdy. Ve středu tohoto srdce je klubko hvězd tak husté, že se kdysi myslelo, že jde o jedinou hvězdu. Tato hvězdokupa s označením R136 nebo NGC 2070 je...
Tento barvitý kus oblohy ve slabém, ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňují mračna zářícího vodíku. Hvězdotvorná oblast katalogizovaná jako NGC 2264 je složitou změtí kosmického plynu a prachu ve vzdálenosti asi 2700 světelných let a směšuje červené emisní mlhoviny excitované...
Co se to děje v mlhovině NGC 3582? Vznikají tam jasné hvězdy a zajímavé molekuly. Tato komplexní mlhovina se nalézá ve hvězdotvorné oblasti zvané RCW 57. Na tomto snímku jsou viditelné husté uzlíky tmavého mezihvězdného prachu, jasné hvězdy, které vznikly v několika málo minulých...
Jak vznikají hvězdy? Aby astronomové lépe porozuměli tomuto složitému a chaotickému procesu, tak využili Hubblův kosmický dalekohled ke snímkování hvězdotvorné oblasti LH 95 v nedalekém Velkém Magelanovu mračnu do nevídaných podrobností. V hvězdotvorných oblastech jsou zpravidla vidět jenom...
Mlhoviny jsou možná tak slavné proto, že se dají identifikovat s dobře známými tvary, stejně jako o kočkách je známo, že jsou s nimi někdy potíže. Stejně ale nikdo neví, která kočka mohla udělat tuto velkou Kočičí tlapku ve Štírovi (Scorpius). Kočičí tlapka vzdálená 5500 světelných...
V NGC 6357 z neznámých důvodů vzniká dosud nejhmotnější objevená hvězda. NGC 6357 je hned vedle zřetelnější mlhoviny Kočičí tlapka a hostí otevřenou hvězdokupu Pismis 24, která je domovem jasných a modrých hvězd. Červená zář vycházející z vnitřku hvězdotvorné oblasti pochází z emise...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má víc než pořádný podíl vodíku. Jejích vnitřních 30 000 světelných let je zde vidět na zpracovaném snímku, který plně ukazuje červenou zář ionizovaného vodíku (HII oblasti), která se proplétá kolem od jádra volně se vinoucích spirálních...
Jižně od Antaresu, v ocasu na mlhoviny bohatého souhvězdí Štíra (Scorpius), se nachází emisní mlhovina IC 4628. Blízké žhavé hmotné hvězdy, staré jen několik miliónů let, mlhovinu ozařují neviditelným ultrafialovým světlem, které zbavuje atomy elektronů. Elektrony se nakonec s atomy...
NGC 1333 je ve viditelném světle vidět jako reflekční mlhovina, ve které dominují modré odstíny charakteristické pro světlo hvězd odrážené od prachu. Ale na delších vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach. Při pohybu kurzoru přes obrázek se objeví také odpovídající pohled ve...
Prašná NGC 1333 je vidět jako reflekční mlhovina na snímcích ve viditelném světle a předvádí modravé odstíny charakteristické pro prachem odražené světlo hvězd. Ale na delších infračervených vlnových délkách září samotný mezihvězdný prach, který je na tomto snímku ze Spitzerova kosmického...
Jak mohly hvězdy vytvořit tak strašidelný a dobře známý tvar jako je lidská lebka? Zaprvé, složité procesy vzniku hvězd vytvářejí mlhoviny mnoha tvarů a velikostí a je to jen lidské vnímání, které identifikuje tvar lebky. Dále, fyzikální důvody pro velké, skoro prázdné dutiny, které...
Tento nádherně podrobný kousek oblohy vycentrovaný na proměnnou hvězdu star S Mon ve slabém ale pestrém souhvězdí Jednorožce (Monoceros) vyplňuje zářící vodík. Hvězdotvorná oblast NGC 2264 je komplexní směsicí kosmických plynných a prachových mračen, je vzdálená asi 2700 světelných let a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder. Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a
Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
