Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hluboké pole: Mlhoviny ve Střelci

Uznání a copyright: Emilio Rivero Padilla

Tyto tři jasné mlhoviny se často ukazují na teleskopických toulkách souhvězdím Střelce (Sagittarius) a nahuštěnými hvězdnými poli the centrální Mléčné dráhy. Dvě z nich katalogizoval kosmický turista 18. století Charles Messier, velkou mlhovinu vlevo od středu M8 a barevnou M20 vlevo nahoře. Do třetí emisní oblasti patří NGC 6559 a je vidět vpravo od M8. Všechny tři jsou porodnice hvězd vzdálené asi 5000 světelných let. Rozsáhlá M8 měří přes 100 světelných let a je též známá jako mlhovina Laguna. M20 má zase populární jméno Trifid. Dominantní červená barva emisních mlhovin pochází od zářícího vodíku. Modré barvy v Trifidu pocházejí z prachem odráženého světla hvězd a tvoří výrazný kontrast. V okolí jsou vidět nedávno vzniklé jasné modré hvězdy. Barevný kompozitní obraz oblohy byl pořízen v roce 2018 v národním parku Teide na Kanárských ostrovech ve Španělsku.

Seznam odkazů v popisu

  1. HawAstSoc.org: Constellations: Sagittarius -- A Centaur Archer
  2. APOD: 2016-11-10 Velká trhlina u středu Mléčné dráhy
  3. SEDS.org: Charles Messier (June 26, 1730 - April 12, 1817)
  4. APOD: 2016-09-09 Široká a hluboká Laguna
  5. APOD: 2017-06-28 Kompozit Messierů 20 a 21
  6. APOD: 2004-06-29 V centru NGC 6559
  7. APOD: 2012-12-11 NGC 604: Obří porodnice hvězd
  8. NASA: How Long is a Light-Year?
  9. Wikipedia: Lagoon_Nebula
  10. Wikipedia: Trifid_Nebula
  11. APOD: 2018-03-27 Mars mezi mlhovinami
  12. APOD: 2001-12-28 Reflexe světla hvězd
  13. Youtube.com: Tenerife Teide National Park 4K Drone Footage
  14. Wikipedia: Canary_Islands
  15. Wikipedia: Spain

Štítky: M8, M8, M20, M20, Sagittarius, Sagittarius


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »