Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. květen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. květen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hluboké pole: Mlhoviny ve Střelci

Uznání a copyright: Emilio Rivero Padilla

Tyto tři jasné mlhoviny se často ukazují na teleskopických toulkách souhvězdím Střelce (Sagittarius) a nahuštěnými hvězdnými poli the centrální Mléčné dráhy. Dvě z nich katalogizoval kosmický turista 18. století Charles Messier, velkou mlhovinu vlevo od středu M8 a barevnou M20 vlevo nahoře. Do třetí emisní oblasti patří NGC 6559 a je vidět vpravo od M8. Všechny tři jsou porodnice hvězd vzdálené asi 5000 světelných let. Rozsáhlá M8 měří přes 100 světelných let a je též známá jako mlhovina Laguna. M20 má zase populární jméno Trifid. Dominantní červená barva emisních mlhovin pochází od zářícího vodíku. Modré barvy v Trifidu pocházejí z prachem odráženého světla hvězd a tvoří výrazný kontrast. V okolí jsou vidět nedávno vzniklé jasné modré hvězdy. Barevný kompozitní obraz oblohy byl pořízen v roce 2018 v národním parku Teide na Kanárských ostrovech ve Španělsku.

Seznam odkazů v popisu

  1. HawAstSoc.org: Constellations: Sagittarius -- A Centaur Archer
  2. APOD: 2016-11-10 Velká trhlina u středu Mléčné dráhy
  3. SEDS.org: Charles Messier (June 26, 1730 - April 12, 1817)
  4. APOD: 2016-09-09 Široká a hluboká Laguna
  5. APOD: 2017-06-28 Kompozit Messierů 20 a 21
  6. APOD: 2004-06-29 V centru NGC 6559
  7. APOD: 2012-12-11 NGC 604: Obří porodnice hvězd
  8. NASA: How Long is a Light-Year?
  9. Wikipedia: Lagoon_Nebula
  10. Wikipedia: Trifid_Nebula
  11. APOD: 2018-03-27 Mars mezi mlhovinami
  12. APOD: 2001-12-28 Reflexe světla hvězd
  13. Youtube.com: Tenerife Teide National Park 4K Drone Footage
  14. Wikipedia: Canary_Islands
  15. Wikipedia: Spain

Štítky: M8, M8, M20, M20, Sagittarius, Sagittarius


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »