Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Náznaky temného vesmíru

Uznání: High-Z Supernova Search Team, HST, NASA

Před 21 roky byly poprvé představeny výsledky bádání, které ukazovaly, že většina energie v našem vesmíru není ve hvězdách nebo galaxiích, ale že je vázána na samotný prostor. Z nového pozorování vzdálených supernov přímo vyplynula, jazykem kosmologů, velká kosmologická konstanta, temná energie. Návrhy kosmologické konstanty nebyly nové, existovaly už od úsvitu moderní relativistické kosmologie. Taková tvrzení nebyla ovšem mezi astronomy obvykle populární, protože temná energie byla tak odlišná od známých komponent vesmíru a výskyt temné energie se zdál omezený jinými pozorováními a protože méně podivné kosmologie bez významného podílu temné energie předtím dokázaly dobře vysvětlit napozorovaná data. Co bylo výjmečné, byla zdánlivě přímá a spolehlivá metoda pozorování a dobrá reputace vědců provádějících výzkum. Nezávislé týmy astronomů v průběhu dvou dekád pokračovaly ve sběru dat, která se zdají potvrzovat existenci temné energie a nyní znepokojující výsledek zrychlujícího se vesmíru. Vedoucí týmu byli za svoji práci v roce 2011 oceněni Nobelovou cenou za fyziku. Na obrázku je vidět supernova, která se objevila v roce 1994 na okraji spirální galaxie, was taken by one of these collaborations.

Novinka: APOD je nyní na Facebooku v jazyce hindi.

Seznam odkazů v popisu

  1. Harvard.edu: Observational Evidence from Supernovae for an Accelerating Universe and a Cosmological Constant
  2. Harvard.edu: Measurements of Omega and Lambda from High-Redshift Supernovae
  3. NASA: What Is a Supernova?
  4. NASA: What is a Cosmological Constant?
  5. Wikipedia: Cosmological_constant
  6. Springer.com: The Cosmological Constant
  7. UCLA.edu: Welcome to Ned Wright's Cosmology Tutorial
  8. Harvard.edu: Adventures in Friedmann cosmology: A detailed expansion of the cosmological Friedmann equations
  9. APOD: 2007-10-21 Skončí vesmír Velkým roztržením?
  10. Harvard.edu: The High-Z Supernova Search Team
  11. LBL.gov: High Redshift Supernova Search - Home Page of the - Supernova Cosmology Project
  12. APOD: 1998-03-02 Rumors of a Strange Universe
  13. APOD: 2005-09-25 WMAP rozhoduje o Vesmíru
  14. Wikipedia: Dark_energy
  15. Wikipedia: Accelerating_universe
  16. NYTimes.com: Studies of Universe’s Expansion Win Physics Nobel
  17. SpaceTelescope.org: Supernova 1994D
  18. Harvard.edu: The high-Z SN search
  19. Harvard.edu: SN 1994D -- an Overluminous Type IA Supernova ?
  20. APOD: Spiral galaxies

Štítky: Kosmologie, Supernova, Dark energy


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »