Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Sloní chobot v Kefeu

Uznání a copyright: Chuck Ayoub

Mlhovina Sloní chobot se vine komplexem IC 1396 s emisní mlhovinou a mladou hvězdokupou ve vysoko letícím souhvězdí Cepheus jako ilustrace galaktickým Příběhem jen tak. Kosmický sloní chobot je přes 20 světelných let dlouhý a je známý též jako vdB 142. Barevný podrobný pohled byl pořízen přes úzkopásmové filtry, které přopouštějí světlo ionizovaných atomů vodíku, síry a kyslíku v této oblasti. Výsledný kompozit zvýrazňuje dozadu ohnuté hřebeny, které obklopují chladný mezihvězdný plyn a prach. Taková zanořená, tmavá mračna ve tvaru úponků obsahují surový materiál ke vzniku hvězd a skrývají uvnitř protohvězdy. Poměrně slabý komplex IC 1396 pokrývá na obloze velkou oblast přes 5 stupňů a je ve vzdálenosti téměř 3000 světelných let. Scéna je 1 stupeň široké, zabírá tedy velikost asi 2 úplňků.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2005-09-08 IC 1396 v Kefeu
  2. HawAstSoc.org: Cepheus
  3. Boop.org: Just So Stories by Rudyard Kipling
  4. AstroBin.com: Chuck's Astrophotography: Elephant's Trunk Nebula in the Hubble Palette
  5. Youtube.com: Elephant's Trunk Nebula Captured With Large Telescope
  6. Unh.edu: What is the Interstellar Medium?
  7. APOD: 2007-02-18 M16: Sloupy stvoření
  8. CalTech.edu: Dark Globule in IC 1396
  9. Harvard.edu: The structure of the IC1396 region.
  10. NASA: The Cosmic Distance Scale
  11. APOD: 2006-12-28 Měsíc nad Andromedou

Štítky: Vdb142, Ic1396, Star-formation, Just so story


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »