Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kvadrantidy přes Orion

Uznání a copyright: Petr Horálek

Proč jsou ty stopy meteorů téměř rovnoběžné? Protože všechny pocházejí ze stejného vesmírného tělesa a dají se vysledovat do jediného směru na obloze: do radiantu meteorického roje Kvadrantid. Jméno radiantu pochází od starého souhvězdí Zedního kvadrantu (Quadrans Muralis), odtud název Kvadrantidy, ale když Mezinárodní astronomická unie v roce 1922 stanovila seznam moderních souhvězdí, tak se toto souhvězdí do seznamu nedostalo. I když meteory vylétají ze souhvězdí Pastýře (Bootes), tak staré jméno radiantu zůstalo. Ať je už jméno jakékoliv, tak se Země vždycky v lednu dostane do proudu prachu a drobných kousků, které se pak v zemské atmosféře rozžhaví a zazáří jako meteory. Tento kompozitní snímek byl pořízen 4. ledna s malebnou zasněženou krajinou na Slovensku v popředí a hloubková expozice zvýraznila souhvězdí Orion v pozadí. Červená hvězda Betelgeuse je neobvykle slabá, a astronomové už několik měsíců sledují, jak slábne.

Pro učitele: APOD ve třídě

Článek od astrofotografa Petra Horálka: Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Parallel_(geometry)
  2. Wikipedia: (196256)_2003_EH1
  3. Wikipedia: Radiant_(meteor_shower)
  4. NASA: Quadrantids
  5. Wikipedia: Quadrans_Muralis
  6. IAU.org: About the IAU
  7. Wikipedia: IAU_designated_constellations
  8. Wp.com: Foto: Kočička :-)
  9. APOD: 2019-01-09 Kvadrantidy
  10. Wikipedia: Boötes
  11. Redd.it: Foto: Auto v poušti s vlečkou prachu
  12. NASA: 463940main_atmosphere-layers2_full.jpg
  13. Stackexchange.com: Why do meteors heat up when they fall through the atmosphere?
  14. Facebook: Petr Horálek Photography: Quadrantids around dim Betelgeuse
  15. Wikipedia: Slovakia
  16. APOD: 2015-11-23 212 hodin expozice Orionu
  17. APOD: 2020-01-01 Představa Betelgeuse
  18. APOD: 2020-01-02 Slábnoucí Betelgeuse
  19. NASA: AlphaOriLightCurve_AAVSO.jpg

Štítky: Meteors, Quadrantid, Orion


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »