Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. duben 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. duben 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Iontový ohon nové komety SWAN

Uznání a copyright: Gerald Rhemann

Nově objevená kometa SWAN už vyvinula impozantní ohon. Kometa přiletěla z vnější Sluneční soustavy a právě prošla dovnitř zemské orbity. Tento meziplanetární, plyny uvolňující ledovec má oficální označení C/2020 F8 (SWAN) a k Zemi bude nejblíže 13. května a ke Slunci 27. května. Komety si poprvé všimli koncem března astronomičtí nadšenci při prohlížení snímků ze sluneční družice SOHO a tak je pojmenovaná podle kamery na této družici SWAN (Solar Wind ANisotropies). Snímek pořízený pod tmavou oblohou v Namibii uprostřed dubna zachytil její zeleně zářící komu a nečekaně dlouhý modrý iontový ohon plný podrobností. I když se dá jasnost komet notoricky špatně předpovídat, tak se podle některých modelů kometa SWAN zjasní natolik, že bude v červnu vidět i pouhým okem.

Debata odborníků: Jak lidstvo poprvé objeví mimozemský život?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Solar System
  2. NASA: C/2006 M4 (SWAN)
  3. Wikipedia: 2020_F8_(SWAN)
  4. NASA: Earth
  5. NASA: Sun - Our Star
  6. StarWalk.space: Newly Discovered Comet SWAN Approaches Earth
  7. MinorPlanetCenter.net: MPEC 2020-G94 : COMET C/2020 F8 (SWAN)
  8. NASA: SOHO
  9. NASA: SWAN Far Side Imaging
  10. AstroStudio.at: Gerald Rhemann: Comet C/2020 F8 SWAN 27 04 2020
  11. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  12. Wikipedia: Namibia
  13. UniverseToday.com: Comet Y4 ATLAS Breaks Up…Enter Comet F8 SWAN
  14. APOD: 2017-02-12 Průlet komety 45P kolem, Země
  15. APOD: 2015-01-21 Komplexní iontový ohon komety Lovejoy
  16. HuffingtonPost.com: Foto: překvapená kočička :-)
  17. Aerith.net: C/2020 F8 ( SWAN )
  18. TheSkyLive.com: Comet SWAN (C/2020 F8)

Štítky: Kometa, Ion tail, Swan


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »