Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. květen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. květen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad Švédskem

Uznání a copyright: Göran Strand

Byla jasně zelená a táhla se přes celou oblohu. Taková výrazná polární záře byla zachycena v roce 2016 kousek od města Östersund ve Švédsku. Panoráma pokrývá téměř 180 stupňů a k jeho vytvoření posloužilo 6 políček. Zvláště výrazným aspektem této polární záře byl její oblouk přes celou oblohu a ostré ohraničení. V popředí je vidět jezero Storsjön a v pozadí jsou na obloze jsou i přes polární záři vidět dobře známá souhvězdí a hvězda Polaris. Polární záře se náhodou vyhla Měsíci, který je vidět vlevo dole. Objevila den poté, co se ve sluneční koroně otevřela velká díra a umožnila zvlášť energetickým částicím uniknout do Sluneční soustavy. Zelenou barvu polární záře způsobuje rekombinace atomů kyslíku s okolními elektrony vysoko v zemské atmosféře.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Östersund
  2. Wikipedia: Sweden
  3. NASA: What Is an Aurora?
  4. Wikipedia: Storsjön
  5. Youtube.com: Skating on Lake Storsjön in Sweden
  6. APOD: 2015-06-02 Polárka a kometa Lovejoy
  7. Youtube.com: Northern Lights over lake Storsjön
  8. SpaceWeather.com: Tuesday, Apr. 12, 2016
  9. APOD: 2017-09-20 Velká korona
  10. NASA: Coronal Features
  11. APOD: 2019-05-20 Planety ve Sluneční soustavě: Sklony a otáčení
  12. WebExhibits.org: Colors of the Aurora
  13. ChemiCool.com: Oxygen Element Facts
  14. NASA: History of the Electron
  15. NASA: Earth's Atmospheric Layers

Štítky: Polární záře, Polární záře, Sweden, Souhvězdí, Souhvězdí, Souhvězdí


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »