Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ISS přelétá Mars

Uznání a copyright: Tom Glenn

Už jste někdy takto viděli ISS? Pokud víte kam a kdy se dívat, tak sledovat jak Mezinárodní kosmické stanice (International Space Station - ISS) pluje noční oblohou je sice fascinující, ale ne zas tak neobvyklý pohled. Snímky ISS jak přelétá před půl stupně velkým Měsícem nebo Sluncem sice existují, ale jsou docela vzácné, protože vyžadují plánování, načasování a trpělivost. Zachycení ISS před maličkým Marsem je na úplně jiné úrovni. Fotograf tohoto snímku pomocí online software zjistil, že tak neobvyklý přelet bude vidět jen kratičce ve velice úzkém proužku širokém pouze 90 metrů na nedalekém pozemku. V tomto rozsahu bude ekvivalentní pozemní rychlost obrazu prolétající ISS 7,4 kilometrů za sekundu. Nicméně se standardní kamerou, malým dalekohledem, přesnou polohou k jeho postavení, přesným směrem kam dalekohled namířit a se sub-milisekundovým časováním se mu podařilo pořídit video, ze kterého je tato expozice o délce 0,00035 sekundy. Na výsledném snímku jsou zároveň vidět podrobnosti jak na Marsu, tak na ISS. Snímek byl pořízen minulé pondělí v 05:15:47 místního času na severovýchod od San Diega v Kalifornii v USA. Mars je sice typicky úhlově mnohem menší než ISS, ale nyní se přibližuje k maximu své úhlové velikosti za několik týdnů, protože modrá planeta (Země) na své orbitě kolem Slunce předežene v největší blízkosti rudou planetu (Mars).

Vesmírný portál: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Spot the Station
  2. NASA: International Space Station
  3. APOD: 2014-05-25 Camelopardalidy a ISS
  4. APOD: 2019-04-02 Silueta kosmické stanice na Měsíci
  5. APOD: 2019-07-15 Kosmická stanice křižuje neposkvrněné Slunce
  6. APOD: 2008-07-14 Úhlové změny Marsu
  7. CalSky.com: the most complete astronomical observation and information on-line calculator on the internet
  8. Giphy.com: GIF: rychlé auto
  9. Youtu.be: ISS transit of Mars, September 14, 2020
  10. Flickr.com: Tom Glenn: ISS transit of Mars, September 14, 2020
  11. Flickr.com: Tom Glenn: ISS reaches out and touches Mars, transit September 14, 2020
  12. Youtu.be: San Diego, From Above
  13. Wikipedia: California
  14. CIA.gov: USA
  15. APOD: 2020-02-20 Trojice za úsvitu
  16. EarthSky.org: It’s time to start watching Mars
  17. NASA: Earth
  18. NASA: Mars in our Night Sky
  19. NASA: Mars - The Red Planet

Štítky: Přechod, ISS, Mars


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »