Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

ISS přelétá Mars

Uznání a copyright: Tom Glenn

Už jste někdy takto viděli ISS? Pokud víte kam a kdy se dívat, tak sledovat jak Mezinárodní kosmické stanice (International Space Station - ISS) pluje noční oblohou je sice fascinující, ale ne zas tak neobvyklý pohled. Snímky ISS jak přelétá před půl stupně velkým Měsícem nebo Sluncem sice existují, ale jsou docela vzácné, protože vyžadují plánování, načasování a trpělivost. Zachycení ISS před maličkým Marsem je na úplně jiné úrovni. Fotograf tohoto snímku pomocí online software zjistil, že tak neobvyklý přelet bude vidět jen kratičce ve velice úzkém proužku širokém pouze 90 metrů na nedalekém pozemku. V tomto rozsahu bude ekvivalentní pozemní rychlost obrazu prolétající ISS 7,4 kilometrů za sekundu. Nicméně se standardní kamerou, malým dalekohledem, přesnou polohou k jeho postavení, přesným směrem kam dalekohled namířit a se sub-milisekundovým časováním se mu podařilo pořídit video, ze kterého je tato expozice o délce 0,00035 sekundy. Na výsledném snímku jsou zároveň vidět podrobnosti jak na Marsu, tak na ISS. Snímek byl pořízen minulé pondělí v 05:15:47 místního času na severovýchod od San Diega v Kalifornii v USA. Mars je sice typicky úhlově mnohem menší než ISS, ale nyní se přibližuje k maximu své úhlové velikosti za několik týdnů, protože modrá planeta (Země) na své orbitě kolem Slunce předežene v největší blízkosti rudou planetu (Mars).

Vesmírný portál: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Spot the Station
  2. NASA: International Space Station
  3. APOD: 2014-05-25 Camelopardalidy a ISS
  4. APOD: 2019-04-02 Silueta kosmické stanice na Měsíci
  5. APOD: 2019-07-15 Kosmická stanice křižuje neposkvrněné Slunce
  6. APOD: 2008-07-14 Úhlové změny Marsu
  7. CalSky.com: the most complete astronomical observation and information on-line calculator on the internet
  8. Giphy.com: GIF: rychlé auto
  9. Youtu.be: ISS transit of Mars, September 14, 2020
  10. Flickr.com: Tom Glenn: ISS transit of Mars, September 14, 2020
  11. Flickr.com: Tom Glenn: ISS reaches out and touches Mars, transit September 14, 2020
  12. Youtu.be: San Diego, From Above
  13. Wikipedia: California
  14. CIA.gov: USA
  15. APOD: 2020-02-20 Trojice za úsvitu
  16. EarthSky.org: It’s time to start watching Mars
  17. NASA: Earth
  18. NASA: Mars in our Night Sky
  19. NASA: Mars - The Red Planet

Štítky: Přechod, ISS, Mars


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »