Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. červenec 2008

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. červenec 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Úhlové změny Marsu

Uznání a copyright: Richard Bosman

Vypadá Mars vždycky stejně? Ne. Země i Mars obíhají kolem Slunce, takže se zdánlivá úhlová velikost Marsu při pohledu ze Země mění. Na obrázku nahoře z města Enschede v Holandsku je Mars v letech 2007 a 2008 zachycen na 30 jednotlivých snímcích vždycky při stejném zvětšení. Když jsou Země a Mars na opačné straně od Slunce, tak se Mars jeví relativně nejmenší. A opačně, když je Země a Mars blízko sebe, tak se Mars jeví velký a jasný. Největší Mars v nedávné historii byl vidět při opozici v srpnu roku 2003. Jelikož je Mars vždycky od Slunce vzdálenější než Země, tak nikdy pozemšťanům neukazuje fázi srpku. Na snímcích nahoře je také vidět severní polární čepička na Marsu, tmavá a světlá půda a na počátečních snímcích globální prachová bouře. Příští opozice, kdy Země opět projde v blízkosti Marsu, nastane počátkem roku 2010.

Štítky: Mars, Angular size, Barsoom


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »