Velká krásná spirální galaxie s příčkou Messier 109 je 109. položkou ve slavném katalogu jasných mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera. Najdete ji těsně pod Velkým vozem v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Odlesk v pravém horním rohu tohoto teleskopického snímku pochází od jasné...
Velká spirální Galaxie v Andromedě (též známá jako M31), je při vzdálenosti zhruba 2,5 miliónů světelných let nejbližší velkou spirální galaxií od naší Mléčné dráhy. Andromeda je vidět i neozbrojeným okem jako malý, slabý, mlhavý obláček, ale protože je její povrchová jasnost nízká, tak...
Vypadají všechny úplňky stejně? Ne. Podívejte se na tabulku dvanácti úplňků a uvidíte mírné rozdíly. Odshora vlevo dolů doprava jsou snímky úplňků z každé lunace od listopadu 2016 do října 2017 zachycených z Pakistánu. Řada úplňků je zobrazena ve stejném měřítku a na rozdíl od...
Venuše a Jupiter byly 30. června ve skutečnosti daleko od sebe, jen se za soumraku na západní obloze jevily blízko sebe. Obě jasné planety poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce jsou zachyceny současně v zorném poli dalekohledu na ostrém digitálním obrazu složeném z mnoha snímků večer po...
Venuše a Jupiter byly 30. června za soumraku na západní obloze blízko sebe. Obě jasné večerní planety jsou zachyceny po západu na snímku z čínského Pekingu ve stejném zorném poli dalekohledu poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce. Jak obě jasné planety spolu na západě zapadaly, tak nad...
Viděli jste minulou středu v noci velký, jasný, krásný úplněk? Ve skutečnosti to byl mikro úplněk! Tu noc totiž dosáhl nejmenší úplněk roku 2014 svojí plné fáze pouze několik hodin od lunárního apogea, nejvzdálenějšího bodu od Země na eliptické oběžné dráze Měsíce. Ovšem minulý rok v noci...
Velká spirální Galaxie v Andromedě (M31) vzdálená zhruba 2,5 miliónů světelných let, je nejbližší velkou spirální galaxií k naší vlastní Mléčné dráze. Galaxie v Andromedě je vidět i neozbrojeným okem jako malý, mlhavý obláček, ale protože je její povrchová jasnost nízká, tak...
Krásná spirální galaxie s příčkou M109, tedy stodevátá položka ve slavném katalogu Charlese Messiera jasných mlhovin a hvězdokup, se nachází právě pod Velkým vozem v severním souhvězdím Velké medvědice (Ursa Major). Její výrazná centrální příčka dává galaxií při pohledu dalekohledem vzhled...
Mars je dnešní noc v opozici, na pozemské obloze je na opačné straně od Slunce. Najít Mars na obloze bude snadné, jelikož je dnes vidět blízko měsíčního úplňku a také v opozici se Sluncem na pozemské noční obloze v souhvězdí Raka. Při této opozici Mars zůstává více než 99 miliónů kilometrů...
Průměr Měsíce měří asi 3476 kilometrů (2160 mil). Ovšem pro měsíční nadšence je také důležitý zdánlivý úhlový průměr, neboli úhel, který daný objekt vykrývá. Úhlová velikost závisí na vzdálenosti, čím dále objekt je, tím menší úhel pokrývá. Měsíc se nachází asi 400 000 kilometrů daleko,...
Vypadá Mars vždycky stejně? Ne. Země i Mars obíhají kolem Slunce, takže se zdánlivá úhlová velikost Marsu při pohledu ze Země mění. Na obrázku nahoře z města Enschede v Holandsku je Mars v letech 2007 a 2008 zachycen na 30 jednotlivých snímcích vždycky při stejném zvětšení. Když...
Velká spirální Galaxie v Andromedě (M31) vzdálená zhruba 2,5 miliónů světelných let je nejbližší velkou spirální galaxií od naší vlastní Mléčné dráhy. Andromeda je vidět i pouhým okem jako malý, mlhavý, rozmazaný obláček, ale protože je její povrchová jasnost nízká, tak...
Je Měsíc větší, když je blízko horizontu? Ne jak je vidět nahoře, Měsíc se jeví stejný bez ohledu na svoji polohu na obloze. O důvodu nebo důvodech běžné měsíční iluze se kupodivu stále debatuje. Dvě přednostní vysvětlení staví na iluzi, že objekty v popředí způsobují, že se Měsíc...
Je Měsíc větší, když je blízko horizontu? Ne jak je vidět nahoře, Měsíc se jeví stejný bez ohledu na polohu na obloze. O důvodu nebo důvodech běžné měsíční iluze se kupodivu stále debatuje. Dvě přednostní vysvětlení staví na iluzi, že objekty v popředí způsobují, že se Měsíc na...
Velká krásná spirální galaxie s příčkou Messier 109 je 109. položkou ve slavném katalogu jasných mlhovin a hvězdokup Charlese Messiera. Najdete ji těsně pod Velkým vozem v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major). Odlesk v pravém horním rohu tohoto teleskopického snímku pochází od jasné...
Velká spirální Galaxie v Andromedě (též známá jako M31), je při vzdálenosti zhruba 2,5 miliónů světelných let nejbližší velkou spirální galaxií od naší Mléčné dráhy. Andromeda je vidět i neozbrojeným okem jako malý, slabý, mlhavý obláček, ale protože je její povrchová jasnost nízká, tak...
Vypadají všechny úplňky stejně? Ne. Podívejte se na tabulku dvanácti úplňků a uvidíte mírné rozdíly. Odshora vlevo dolů doprava jsou snímky úplňků z každé lunace od listopadu 2016 do října 2017 zachycených z Pakistánu. Řada úplňků je zobrazena ve stejném měřítku a na rozdíl od...
Venuše a Jupiter byly 30. června ve skutečnosti daleko od sebe, jen se za soumraku na západní obloze jevily blízko sebe. Obě jasné planety poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce jsou zachyceny současně v zorném poli dalekohledu na ostrém digitálním obrazu složeném z mnoha snímků večer po...
Venuše a Jupiter byly 30. června za soumraku na západní obloze blízko sebe. Obě jasné večerní planety jsou zachyceny po západu na snímku z čínského Pekingu ve stejném zorném poli dalekohledu poblíž kulminace letošní nádherné konjunkce. Jak obě jasné planety spolu na západě zapadaly, tak nad...
Viděli jste minulou středu v noci velký, jasný, krásný úplněk? Ve skutečnosti to byl mikro úplněk! Tu noc totiž dosáhl nejmenší úplněk roku 2014 svojí plné fáze pouze několik hodin od lunárního apogea, nejvzdálenějšího bodu od Země na eliptické oběžné dráze Měsíce. Ovšem minulý rok v noci...
Velká spirální Galaxie v Andromedě (M31) vzdálená zhruba 2,5 miliónů světelných let, je nejbližší velkou spirální galaxií k naší vlastní Mléčné dráze. Galaxie v Andromedě je vidět i neozbrojeným okem jako malý, mlhavý obláček, ale protože je její povrchová jasnost nízká, tak...
Krásná spirální galaxie s příčkou M109, tedy stodevátá položka ve slavném katalogu Charlese Messiera jasných mlhovin a hvězdokup, se nachází právě pod Velkým vozem v severním souhvězdím Velké medvědice (Ursa Major). Její výrazná centrální příčka dává galaxií při pohledu dalekohledem vzhled...
Mars je dnešní noc v opozici, na pozemské obloze je na opačné straně od Slunce. Najít Mars na obloze bude snadné, jelikož je dnes vidět blízko měsíčního úplňku a také v opozici se Sluncem na pozemské noční obloze v souhvězdí Raka. Při této opozici Mars zůstává více než 99 miliónů kilometrů...
Průměr Měsíce měří asi 3476 kilometrů (2160 mil). Ovšem pro měsíční nadšence je také důležitý zdánlivý úhlový průměr, neboli úhel, který daný objekt vykrývá. Úhlová velikost závisí na vzdálenosti, čím dále objekt je, tím menší úhel pokrývá. Měsíc se nachází asi 400 000 kilometrů daleko,...
Vypadá Mars vždycky stejně? Ne. Země i Mars obíhají kolem Slunce, takže se zdánlivá úhlová velikost Marsu při pohledu ze Země mění. Na obrázku nahoře z města Enschede v Holandsku je Mars v letech 2007 a 2008 zachycen na 30 jednotlivých snímcích vždycky při stejném zvětšení. Když...
Velká spirální Galaxie v Andromedě (M31) vzdálená zhruba 2,5 miliónů světelných let je nejbližší velkou spirální galaxií od naší vlastní Mléčné dráhy. Andromeda je vidět i pouhým okem jako malý, mlhavý, rozmazaný obláček, ale protože je její povrchová jasnost nízká, tak...
Je Měsíc větší, když je blízko horizontu? Ne jak je vidět nahoře, Měsíc se jeví stejný bez ohledu na svoji polohu na obloze. O důvodu nebo důvodech běžné měsíční iluze se kupodivu stále debatuje. Dvě přednostní vysvětlení staví na iluzi, že objekty v popředí způsobují, že se Měsíc...
Je Měsíc větší, když je blízko horizontu? Ne jak je vidět nahoře, Měsíc se jeví stejný bez ohledu na polohu na obloze. O důvodu nebo důvodech běžné měsíční iluze se kupodivu stále debatuje. Dvě přednostní vysvětlení staví na iluzi, že objekty v popředí způsobují, že se Měsíc na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
