Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. říjen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. říjen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Temná hmota v simulovaném vesmíru

Uznání ilustrace a copyright Tom Abel & Ralf Kaehler (KIPAC, SLAC), AMNH

Straší v našem vesmíru? Podle této mapy temné hmoty to tak může vypadat. Proč galaxie rotují tak rychle, proč galaxie obíhají kupy tak rychle, proč gravitační čočky ohýbají světlo tak silně a proč je viditelná hmota distribuovaná tak jak je v místním vesmíru a na kosmickém záření mikrovlnného pozadí, se dnes především vysvětluje gravitací neviditelné temné hmoty. Obrázek pochází z minulého kosmického programu Temný vesmír Haydenova planetária z Amerického muzea přírodní historie a ukazuje jeden příklad, jak všudepřítomná temná hmota může ovlivňovat náš vesmír. Obraz je z podrobné počítačové simulace a celým vesmírem se táhnou jak pavučina černé komplexní filamenty temné hmoty, zatímco poměrně řídké hrudky dobře známé baryonické hmoty jsou vidět oranžové. Takové simulace astronomickým pozorováním dobře statisticky odpovídají. Co je možná trochu děsivé, že docela podivná temná hmota v neznámé formě se už nadále nepovažuje za podivný zdroj gravitace ve vesmíru. Tato čest nyní patří temné energii, uniformějšímu zdroji odpuzující gravitace, která zdá se dominuje rozpínání celého vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What Is Dark Matter?
  2. Harvard.edu: Chandra: Dark Matter
  3. Arizona.edu: Dark Matter: another basic part of galaxies!!
  4. Medium.com: Galaxy clusters prove dark matter’s existence
  5. LSST.org: Gravitational lensing
  6. APOD: 2014-05-12 Simulace Vesmíru od Illustrisu
  7. Berkeley.edu: MODELS OF STRUCTURE FORMATION
  8. Uchicago.edu: Dark Matter Density
  9. APOD: 2013-03-25 Planck zmapoval mikrovlnné pozadí
  10. AMNH.org: Dark Universe
  11. AMNH.org: Hayden Planetarium
  12. AMNH.org: American Museum of Natural History
  13. Youtube.com: Dark Matter
  14. APOD: 2011-10-03 Video temné hmoty ze simulace Bolshoi
  15. BadSpiderBites.com: Giant Spider Webs
  16. Wikipedia: Baryon
  17. Stanford.edu: RALF KÄHLER - VISUALIZATIONS: DARK MATTER & LARGE SCALE STRUCTURES
  18. Wikipedia: Dark_matter
  19. Home.cern: Dark matter
  20. Harvard.edu: Adventures in Friedmann cosmology: A detailed expansion of the cosmological Friedmann equations
  21. NASA: Dark Energy, Dark Matter
  22. PreposterousUniverse.com: Why Does Dark Energy Make the Universe Accelerate?

Štítky: Temní hmota, Vesmír, Kosmologie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »