< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. březen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. březen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Světlo a zvuk bolidu

Uznání a copyright: Thomas Ashcraft (Radio Fireball Observatory)

Už jste někdy slyšeli meteor? Meteory jsou zpravidla příliš daleko, než aby dělaly nějaký slyšitelný zvuk. Meteory nicméně na krátkou dobu vytvářejí ionizační stopu, od které se může odrážet vzdálený rádiový signál. Při příhodné geometrii můžete prostřednictvím vašeho rádia krátce slyšet i přes praskání vzdálenou radiostanici. Na videu jsou zvuky vzdálených radiových vysílačů zachycené při odrazu od stop velkých meteorů citlivým radiopříjmačem ve stejnou dobu, kdy byly jejich jasné stopy zachyceny celooblohovou videokamerou. Nejprve jsou na videu vidět jasné dráhy od čtyř bolidů, které byly na obloze zachyceny poblíž poblíž města Lamy v Novém Mexiku, USA. Potom je po každém statickém snímku video v reálném čase, které zachytilo každý průlet meteoru, spárované se zvukem zaznamenaným přes jeho rádiový odraz. Projekce stopy meteoru na Zemi může vést k objevení místa dopadu (pokud nějaké je) a projekce dráhy zpět na oblohu může vést k identifikaci mateřské komety nebo planetky.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: Is it possible to hear meteors?
  2. NASA: Meteors & Meteorites
  3. Wikipedia: Meteor_burst_communications
  4. Pinimg.com: Foto: Kočka se sluchátky :-)
  5. ScientificAmerican.com: Mystery Cosmic Static May Cast Light on Formation of First Stars
  6. HelioTown.com: Ashcraft's Specimen Fireball Recordings
  7. APOD: 2001-11-19 Bolid z meteorického deště Leonid 2001
  8. APOD: 2009-08-17 Perseidy z Persea
  9. APOD: 2013-02-18 Velký ruský meteor 2013
  10. APOD: 2011-01-23 Video bolidu Peekskill: Johnstown
  11. APOD: 1999-02-19 Pavel Spurný: On The Trail Of A Fireball
  12. Wikipedia: Lamy,_New_Mexico
  13. Youtu.be: New Mexico by Drone (4K)
  14. CIA.gov: United States
  15. APOD: 2020-09-12 Tisíc meteorů
  16. NASA: Earth
  17. APOD: 2009-03-28 Almahata Sitta 15
  18. DiscoverMagazine.com: Meteor Hunters Track Fireballs in the Night Sky
  19. APOD: 2018-08-08 Animace: Meteorický roj Perseidy

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Štítky: Meteors, Fireballs, Radar

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »