Už jste někdy slyšeli meteor? Meteory jsou zpravidla příliš daleko, než aby dělaly nějaký slyšitelný zvuk. Meteory nicméně na krátkou dobu vytvářejí ionizační stopu, od které se může odrážet vzdálený rádiový signál. Při příhodné geometrii můžete prostřednictvím vašeho rádia krátce slyšet i...
Den před nejtěsnějším přiblížením zobrazil planetku 2014 JO25 radar NASA se 70 m anténou v Goldstone v Kalifornii. Pole 30 radarových snímků odshora vlevo dolů vpravo ukazuje planetku se dvěma laloky, která rotuje jednou za 9 hodin. Největší lalok měří asi 610 metrů. Tento kosmický balvan je...
Na planetku 2012 DA14 se podívala i 70m anténa v Goldstone, Kalifornie, USA. Ukázalo se, že planetka je v delší ose dlouhá asi 40m. Je tedy o něco menší, než se původně předpokládalo. Více zde (anglicky). ...
Nejvnitřnější planeta Merkur by pravděpodobně nebyla dobrým místem pro meziplanetární zimní olympiádu. Ovšem nové výsledky na základě údajů z sondy MESSENGER na orbitě Merkuru ukazují, že Merkur má v trvale zastíněných oblastech v kráterech poblíž severního pólu podstatné zásoby vodního...
Ondřejovský meteorický radarAutor: Astronomický ústav AV ČRPozorovat meteory je možné několika způsoby a jedním z nich je využití odrazu radarových vln. Radarová pozorování slouží především ke studiu meteorů z rojů a mnohaleté zkušenosti s tím má RNDr. Petr Pecina, CSc. z Astronomického ústavu AV. ...
Infračervená kamera na palubě sondy Cassini zaznamenala při pohledu skrz hustou, zamlženou atmosféru největšího Saturnova měsíce tento obraz nejvyšších hor, které byly kdy vidět na Titanu. Mozaika ve falešných barvách s vysokým rozlišením byla pořízena při průletu koncem října a ukazuje...
Povrch Venuše trvale zahaluje závoj hustých mraků a tak zůstává ukrytý i před silnými dalekohledy pozemských astronomů. Ale počátkem let 1990 dokázala družice Magellan za pomoci zobrazujícího radaru poodhalit závoj z tváře Venuše a poskytla skvělé snímky povrchu planety s vysokým...
Kde jsou Titanovy krátery? Během pět miliard let dlouhé historie naší sluneční soustavy nebezpečné balvany a kusy ledu nepřetržitě narážely do planet a měsíců a obvykle vytvořily dlouho trvající impaktní krátery. Když ovšem minulý měsíc automatická kosmická sonda Cassini prosvištěla...
Horký povrch Venuše vykazuje jasné známky dávných lávových toků. Důkazy pro ně podpořila automatická sonda Magellan, která obíhala kolem Venuše počátkem let 1990. Magellan byl schopen s využitím zobrazovacího radaru proniknout tlustými trvalými mraky, které pokrývají nejbližšího...
Den na 30.metrovém, rychle rotujícím, na vodu bohatém asteroidu 1998 KY26 trvá něco pod 11 minut. Tento počítačově simulovaný pohled jeho hrubého povrchu má rozlišení asi 3 metry a je založen na radarových a optických pozorováních (po kliknutí na obrázek obdržíte sérii...
Povrch Venuše je ustavičně zakrytý závojem tlustých mraků a tak zůstává ukrytý dokonce i silným dalekohledům pozemských astronomů. Závoj z venušiny tváře byla schopna odhalit až v ranných létech 1990 družice Venuše Magellan za využití zobrazujícího radaru a vytvořila okázalé...
Největší radioteleskopy na světě spolupracují, aby vytvořily novou mapu povrchu Venuše. Povrch Venuše je obvykle skryt tlustou atmosférou, tvořenou většinou plynným oxidem uhličitým. Tyto tlusté mraky jsou průhledné, ovšem jen pro radarové signály vyslané a přijaté se Země. Dva radioteleskopy s...
Už jste někdy slyšeli meteor? Meteory jsou zpravidla příliš daleko, než aby dělaly nějaký slyšitelný zvuk. Meteory nicméně na krátkou dobu vytvářejí ionizační stopu, od které se může odrážet vzdálený rádiový signál. Při příhodné geometrii můžete prostřednictvím vašeho rádia krátce slyšet i...
Den před nejtěsnějším přiblížením zobrazil planetku 2014 JO25 radar NASA se 70 m anténou v Goldstone v Kalifornii. Pole 30 radarových snímků odshora vlevo dolů vpravo ukazuje planetku se dvěma laloky, která rotuje jednou za 9 hodin. Největší lalok měří asi 610 metrů. Tento kosmický balvan je...
Na planetku 2012 DA14 se podívala i 70m anténa v Goldstone, Kalifornie, USA. Ukázalo se, že planetka je v delší ose dlouhá asi 40m. Je tedy o něco menší, než se původně předpokládalo. Více zde (anglicky). ...
Nejvnitřnější planeta Merkur by pravděpodobně nebyla dobrým místem pro meziplanetární zimní olympiádu. Ovšem nové výsledky na základě údajů z sondy MESSENGER na orbitě Merkuru ukazují, že Merkur má v trvale zastíněných oblastech v kráterech poblíž severního pólu podstatné zásoby vodního...
Ondřejovský meteorický radarAutor: Astronomický ústav AV ČRPozorovat meteory je možné několika způsoby a jedním z nich je využití odrazu radarových vln. Radarová pozorování slouží především ke studiu meteorů z rojů a mnohaleté zkušenosti s tím má RNDr. Petr Pecina, CSc. z Astronomického ústavu AV. ...
Infračervená kamera na palubě sondy Cassini zaznamenala při pohledu skrz hustou, zamlženou atmosféru největšího Saturnova měsíce tento obraz nejvyšších hor, které byly kdy vidět na Titanu. Mozaika ve falešných barvách s vysokým rozlišením byla pořízena při průletu koncem října a ukazuje...
Povrch Venuše trvale zahaluje závoj hustých mraků a tak zůstává ukrytý i před silnými dalekohledy pozemských astronomů. Ale počátkem let 1990 dokázala družice Magellan za pomoci zobrazujícího radaru poodhalit závoj z tváře Venuše a poskytla skvělé snímky povrchu planety s vysokým...
Kde jsou Titanovy krátery? Během pět miliard let dlouhé historie naší sluneční soustavy nebezpečné balvany a kusy ledu nepřetržitě narážely do planet a měsíců a obvykle vytvořily dlouho trvající impaktní krátery. Když ovšem minulý měsíc automatická kosmická sonda Cassini prosvištěla...
Horký povrch Venuše vykazuje jasné známky dávných lávových toků. Důkazy pro ně podpořila automatická sonda Magellan, která obíhala kolem Venuše počátkem let 1990. Magellan byl schopen s využitím zobrazovacího radaru proniknout tlustými trvalými mraky, které pokrývají nejbližšího...
Den na 30.metrovém, rychle rotujícím, na vodu bohatém asteroidu 1998 KY26 trvá něco pod 11 minut. Tento počítačově simulovaný pohled jeho hrubého povrchu má rozlišení asi 3 metry a je založen na radarových a optických pozorováních (po kliknutí na obrázek obdržíte sérii...
Povrch Venuše je ustavičně zakrytý závojem tlustých mraků a tak zůstává ukrytý dokonce i silným dalekohledům pozemských astronomů. Závoj z venušiny tváře byla schopna odhalit až v ranných létech 1990 družice Venuše Magellan za využití zobrazujícího radaru a vytvořila okázalé...
Největší radioteleskopy na světě spolupracují, aby vytvořily novou mapu povrchu Venuše. Povrch Venuše je obvykle skryt tlustou atmosférou, tvořenou většinou plynným oxidem uhličitým. Tyto tlusté mraky jsou průhledné, ovšem jen pro radarové signály vyslané a přijaté se Země. Dva radioteleskopy s...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
