Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

STARFORGE: Simulace vzniku hvězd

Uznání videa: Michael Y. Grudić (Northwestern U.) et al., STARFORGE Collaboration;
Music: Prelude, Op. 28, No. 4 in E Minor (Frédéric Chopin)

Jak vznikají hvězdy? Většina hvězd vzniká v obřích molekulárních mračnech v centrálním disku galaxie. Proces je zahájen, ovlivňován a vymezen hvězdnými větry, výtrysky, vysokoenergetickým hvězdným světlem a výbuchy supernov už dříve existujících hvězd. Video ukazuje tyto komplexní interakce jak je spočítala simulace STARFORGE v plynovém mračnu 20 000 krát hmotnějším, než naše Slunce. Na časosběrné vizualizaci světlejší oblasti označují hustší plyn, barva znamená rychlost plynu (fialový je pomalejší než rychlejší oranžový) a tečky znamenají polohy nově vzniklých hvzěd. Na začátku videa začíná vlastní gravitací kondenzovat asi 50 světelných roků velké plynové mračno. Do 2 milionů let vznikají první hvězdy a u nových hmotných hvězd jsou vidět působivé výtrysky. Po 4,3 milionech let je simulace zastavena a poté se celý objem se otáčí, aby se získala třírozměrná perspektiva. O vzniku hvězd toho ještě mnoho nevíme, včetně vlivu výtrysků na zmenšení hmotnosti následně vzniklých hvězd.

Vesmírný portál: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-05-02 Mračna v Mlhovině v Lodním kýlu
  2. AstroBites.org: The Whirlpool Galaxy Like You’ve Never Seen it Before
  3. SWIN.edu.au: Stellar Winds
  4. SWIN.edu.au: Stellar Jets
  5. Wikipedia: Ionizing_radiation
  6. APOD: 2021-01-18 Zbytek supernovy mlhovina Prodloužená mícha
  7. Youtu.be: STARFORGE: The Anvil of Creation
  8. Starforge.space: Star Formation in Gaseous Environments
  9. NASA: Sun - Our Star
  10. Starforge.space: Movies
  11. NASA: Stars
  12. Youtu.be: STARFORGE: A Star Formation Simulation
  13. NASA: What Is a Light-Year?
  14. HuffingtonPost.com: Foto: překvapená kočička :-)
  15. APOD: 2021-06-22 HD 163296: Výtrysky ze vznikající hvězdy
  16. APOD: 2018-12-18 Bubliny metanu zamrzlé v jezeru Bajkal
  17. Youtu.be: Illustris Simulation of the Universe (w/ music)
  18. Wikipedia: Star_formation
  19. arXiv.org: STARFORGE: The effects of protostellar outflows on the IMF

Štítky: StarForge, Star-formation, Výtrysky


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »