Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

STARFORGE: Simulace vzniku hvězd

Uznání videa: Michael Y. Grudić (Northwestern U.) et al., STARFORGE Collaboration;
Music: Prelude, Op. 28, No. 4 in E Minor (Frédéric Chopin)

Jak vznikají hvězdy? Většina hvězd vzniká v obřích molekulárních mračnech v centrálním disku galaxie. Proces je zahájen, ovlivňován a vymezen hvězdnými větry, výtrysky, vysokoenergetickým hvězdným světlem a výbuchy supernov už dříve existujících hvězd. Video ukazuje tyto komplexní interakce jak je spočítala simulace STARFORGE v plynovém mračnu 20 000 krát hmotnějším, než naše Slunce. Na časosběrné vizualizaci světlejší oblasti označují hustší plyn, barva znamená rychlost plynu (fialový je pomalejší než rychlejší oranžový) a tečky znamenají polohy nově vzniklých hvzěd. Na začátku videa začíná vlastní gravitací kondenzovat asi 50 světelných roků velké plynové mračno. Do 2 milionů let vznikají první hvězdy a u nových hmotných hvězd jsou vidět působivé výtrysky. Po 4,3 milionech let je simulace zastavena a poté se celý objem se otáčí, aby se získala třírozměrná perspektiva. O vzniku hvězd toho ještě mnoho nevíme, včetně vlivu výtrysků na zmenšení hmotnosti následně vzniklých hvězd.

Vesmírný portál: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-05-02 Mračna v Mlhovině v Lodním kýlu
  2. AstroBites.org: The Whirlpool Galaxy Like You’ve Never Seen it Before
  3. SWIN.edu.au: Stellar Winds
  4. SWIN.edu.au: Stellar Jets
  5. Wikipedia: Ionizing_radiation
  6. APOD: 2021-01-18 Zbytek supernovy mlhovina Prodloužená mícha
  7. Youtu.be: STARFORGE: The Anvil of Creation
  8. Starforge.space: Star Formation in Gaseous Environments
  9. NASA: Sun - Our Star
  10. Starforge.space: Movies
  11. NASA: Stars
  12. Youtu.be: STARFORGE: A Star Formation Simulation
  13. NASA: What Is a Light-Year?
  14. HuffingtonPost.com: Foto: překvapená kočička :-)
  15. APOD: 2021-06-22 HD 163296: Výtrysky ze vznikající hvězdy
  16. APOD: 2018-12-18 Bubliny metanu zamrzlé v jezeru Bajkal
  17. Youtu.be: Illustris Simulation of the Universe (w/ music)
  18. Wikipedia: Star_formation
  19. arXiv.org: STARFORGE: The effects of protostellar outflows on the IMF

Štítky: StarForge, Star-formation, Výtrysky


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »