< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

HD 163296: Výtrysky ze vznikající hvězdy

Uznání: Visible: VLT/MUSE (ESO); Radio: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)

Jak se vytvářejí výtrysky při vzniku hvězd? Nikdo pořádně neví, ale nedávné snímky mladého hvězdného systému HD 163296 jsou dosti poučné. Centrální hvězda na snímku se stále ještě formuje, ale je již obklopena rotujícím diskem a vně vyvěrajícími výtrysky. Disk je vidět v rádiových vlnách soustavou ALMA (Atacama Large Millimeter Array) v Chile a ukazuje mezery pravděpodobně vytvořené gravitací velmi mladých planet. Výtrysky jsou zobrazené ve viditelném světle dalekohledem VLT (Very Large Telescope), též v Chile, a ze středu disku vyvrhují rychle se pohybující plyn, většinou vodík. Systém se prostírá na vzdálenosti stokrát větší, než je vzdálenost Země-Slunce (AU). Podrobnosti těchto nových pozorování jsou interpretovány tak, že podporují domněnky, že výtrysky jsou generovány a formovány, alespoň částečně, magnetickými poli v rotujícím disku. Budoucí pozorování HD 163296 a dalších podobných hvězdotvorných systémů mohou pomoci doplnit podrobnosti.

Astrofyzici: Prohlédněte si 2500+ souborů Astrofyzikální knihovny zdrojových kódů.

Seznam odkazů v popisu

  1. arXiv.org: Searching for proto-planets with MUSE
  2. APOD: 2005-03-12 Simulace akrečního disku
  3. APOD: 2020-08-31 SS 433: Binary Star Micro Quasar
  4. NASA: Radio Waves
  5. APOD: 2014-05-26 Zrychlené záběry dalekohledu ALMA
  6. Wikipedia: Atacama_Large_Millimeter_Array
  7. Wikipedia: Chile
  8. Sci-News.com: ALMA Spots Three Giant Protoplanets around HD 163296
  9. NASA: Visible Light
  10. Youtu.be: Drone view of the 4 Lasers of the Very Large Telescope at Paranal Observatory, Atacama desert Chile
  11. ESO.org: Very Large Telescope - The world's most advanced visible-light astronomical observatory
  12. Wikipedia: Hydrogen
  13. NASA: au (Astronomical Unit)
  14. arXiv.org: A MUSE view of the asymmetric jet from HD 163296
  15. arXiv.org: Magneto-Centrifugal Launching of Jets from Accretion Disks. II: Inner Disk-Driven Winds
  16. Wikipedia: Magnetic_field
  17. CircumStellarDisks.org: HD 163296 - HIP 87819

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: HD 163296, Výtrysk, Disk

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »