Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. březen 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. březen 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace akrečního disku

Uznání: Michael Owen, John Blondin (North Carolina State Univ.)

Nenechte se zmást dobře známým vzorem. Vznešená spirální struktura na této počítačové vizualizaci nepředstavuje zavinutá spirální ramena vzdálené galaxie plné hvězd. Grafika místo toho zobrazuje spirální rázové vlny třírozměrné simulace akrečního disku - materiál vířivě padá na kompaktní centrální objekt, který by mohl být bílým trpaslíkem, neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Takové akreční disky pohánějí jasné rentgenové zdroje v naší vlastní galaxii. Vznikají v podvojných hvězdných soustavách, které se skládají z dárcovské hvězdy (není vidět nahoře), která dodává akreční materiál a z kompaktního objektu, jehož silná gravitace nakonec materiál stahuje ke svému povrchu. U známých rentgenových binárních soustav může samotná velikost akrečního disku klesnout až někam mezi průměr Slunce (asi 1 400 000 kilometrů) a průměr dráhy Měsíce (800 000 kilometrů). Jeden ze zajímavých výsledků astrofyziky virtuální reality, který je zde ilustrován je, že se u simulovaného disku vyvíjí nestability, které mají tendenci rozmazávat rozvinuté spirální rázy.

Štítky: Binary star, Rentgenový, Neutronová hvězda, Accretion, Blackhole


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »