Jak vznikají hvězdy a planety? Pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba ve spolupráci s Hubblem a pozemskou observatoří ALMA byly v protoplanetárním systému Herbig-Haro 30 nalezeny nové náznaky. Z pozorování mimo jiné vyplývá, že se velká prachová zrna více soustřeďují do centrálního disku,...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Vytvářejí vznikající hvězdy vždy výtrysky? Nikdo pořádně neví. Když se oblak plynu gravitačně smršťuje, vytváří disk, který může rotovat příliš rychle na to, aby se dále smršťoval do protohvězdy. Teoretici hypoteticky předpokládají, že tuto rotaci lze snížit vyvrhováním skrze výtrysky. Tato...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje...
Jak vznikají hvězdy? Většina hvězd vzniká v obřích molekulárních mračnech v centrálním disku galaxie. Proces je zahájen, ovlivňován a vymezen hvězdnými větry, výtrysky, vysokoenergetickým hvězdným světlem a výbuchy supernov už dříve existujících hvězd. Video ukazuje tyto komplexní interakce jak je...
Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...
Výtrysky, které vyvěrají z galaxie Centaurus A, jsou dlouhé více než milión světelných roků. Výtrysky proudící plazmy vyvrhuje obří černá díra v centru spirální galaxie a rozsvěcuje tak kompozitní obraz Cen A. Jak vlastně centrální černá díra dovnitř padající hmotu vyvrhuje není zatím...
Prachové pilíře vypadají jako mezihvězdné hory. Přežívají jen proto, protože jsou hustší, než jejich okolí, ale v nepříznivém prostředí pomalu erodují. Na snímku je vidět konec obrovského pilíře plynu a prachu v mlhovině Trifid (M20) přerušený menším pilířem, který míří vzhůru a...
Vypadá to jako oboustranný světelný meč, ale jedná se o dva kosmické výtrysky, jejich paprsky míří ven z nově zrozené hvězdy v nedaleké galaxii. Tato úžasná scéna vznikla z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu a přes Herbig-Harův objekt číslo 24 (HH 24) zabírá asi 2,5 světelného roku...
Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v...
Jaké tmavé struktury vyrůstají z mlhoviny Pelikán? V souhvězdí ptáka Labutě (Cygnus) je vidět mlhovina ptačích tvarů, mlhovina Pelikán, která je posetá tečkami nově vznikých hvězd, které jsou ale zahalené tmavým prachem. Prachová zrna velikosti kouřových částic vznikala v chladných...
Odkud pocházejí ohony komet? I když je všeobecně známo, že koma a ohon komety pocházejí z kometárního jádra, tak jak k tomu přesně dochází, je předmětem aktivního výzkumu. Zde je vidět jeden z dosud nejlepších snímků vyvěrajících výtrysků, který byl pořízen minulý listopad kosmickou...
Ačkoliv se nám fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný zase tak známý není. Vypouklá fáze dorůstajícího měsíce ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru. Na mozaice...
Představte si rouru širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina zeměkoule. A nyní si představte, že ta roura je zaplněná horkým plynem, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. A ještě si představte, že ta roura není z kovu, ale z průhledného magnetického pole. Tak, a nyní...
Představte si trubici širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina Země. A teď si představte, že tato trubice je plná horkého plynu, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. Dále si představte, že tato trubice není z kovu, ale tvoří ji průhledné magnetické pole. Tak si...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Prachové pilíře jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale v nepřátelském okolí pomalu erodují. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského pilíře z plynu a prachu v mlhovině Trifid, který je protknutý menším pilířem mířícím nahoru a...
Pozorování z oběžné rentgenové observatoře Chandra nyní zdokumentovala pohyb ultra rychlých výtrysků vystřelujících z hvězdné soustavy, která je kandidátem na černou díru. Rentgenový zdroj XTE J1550-564 prošel v roce 1998 ohromným vzplanutím. Výtrysky materiálu proudící do prostoru...
Tento kompozitní snímek 3C296 asi osvětlují výtrysky proudící plasmy vyvrhované centrální černou dírou z hmotné eliptické galaxie. Výtrysky vyvěrají z NGC 5532 a jsou dlouhé skoro milión světelných let. Pořád se neví, jak přesně centrální černá díra vyvrhuje dovnitř padající...
Nové hvězdy, rychlé výtrysky a plynová mračna stlačená rázovou vlnou, to všechno se nachází v gigantickém molekulárním mračnu Orion A, přesně na jih od Mlhoviny v Orionu. Jasný objekt viditelný dole a lehce vlevo od středu tohoto nedávno zveřejněného snímku je reflekční mlhovina NGC 1999....
Některé znaky HH-34 jsou pochopeny, některé nejsou. V jádře objektu Herbig-Haro 34 se nachází zdánlivě typická mladá hvězda. Tato hvězda nicméně chrlí "kulky" částic s vysokou energií, ukazující se jako rudé pruhy směřující k pravému dolního rohu tohoto snímku. Astronomové spekulují, že zhluky...
Proč ještě Krabí mlhovina září? V roce 1054 po Kristu byla pozorována supernova, která zanechala mlhovinu, jež září i dnes ve všech možných barvách napříč celým elektromagnetickým spekrem. Středem mlhoviny je ultrahustá neutronová hvězda, která rotuje 30 krát za sekundu. Výkon uvolňovaný...
Pilíře prachu jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale pomalu erodují nepřátelským prostředím. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším pilířem směřujícím nahoru a...
Jak vznikají hvězdy a planety? Pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba ve spolupráci s Hubblem a pozemskou observatoří ALMA byly v protoplanetárním systému Herbig-Haro 30 nalezeny nové náznaky. Z pozorování mimo jiné vyplývá, že se velká prachová zrna více soustřeďují do centrálního disku,...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Vytvářejí vznikající hvězdy vždy výtrysky? Nikdo pořádně neví. Když se oblak plynu gravitačně smršťuje, vytváří disk, který může rotovat příliš rychle na to, aby se dále smršťoval do protohvězdy. Teoretici hypoteticky předpokládají, že tuto rotaci lze snížit vyvrhováním skrze výtrysky. Tato...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje...
Jak vznikají hvězdy? Většina hvězd vzniká v obřích molekulárních mračnech v centrálním disku galaxie. Proces je zahájen, ovlivňován a vymezen hvězdnými větry, výtrysky, vysokoenergetickým hvězdným světlem a výbuchy supernov už dříve existujících hvězd. Video ukazuje tyto komplexní interakce jak je...
Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...
Výtrysky, které vyvěrají z galaxie Centaurus A, jsou dlouhé více než milión světelných roků. Výtrysky proudící plazmy vyvrhuje obří černá díra v centru spirální galaxie a rozsvěcuje tak kompozitní obraz Cen A. Jak vlastně centrální černá díra dovnitř padající hmotu vyvrhuje není zatím...
Prachové pilíře vypadají jako mezihvězdné hory. Přežívají jen proto, protože jsou hustší, než jejich okolí, ale v nepříznivém prostředí pomalu erodují. Na snímku je vidět konec obrovského pilíře plynu a prachu v mlhovině Trifid (M20) přerušený menším pilířem, který míří vzhůru a...
Vypadá to jako oboustranný světelný meč, ale jedná se o dva kosmické výtrysky, jejich paprsky míří ven z nově zrozené hvězdy v nedaleké galaxii. Tato úžasná scéna vznikla z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu a přes Herbig-Harův objekt číslo 24 (HH 24) zabírá asi 2,5 světelného roku...
Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v...
Jaké tmavé struktury vyrůstají z mlhoviny Pelikán? V souhvězdí ptáka Labutě (Cygnus) je vidět mlhovina ptačích tvarů, mlhovina Pelikán, která je posetá tečkami nově vznikých hvězd, které jsou ale zahalené tmavým prachem. Prachová zrna velikosti kouřových částic vznikala v chladných...
Odkud pocházejí ohony komet? I když je všeobecně známo, že koma a ohon komety pocházejí z kometárního jádra, tak jak k tomu přesně dochází, je předmětem aktivního výzkumu. Zde je vidět jeden z dosud nejlepších snímků vyvěrajících výtrysků, který byl pořízen minulý listopad kosmickou...
Ačkoliv se nám fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný zase tak známý není. Vypouklá fáze dorůstajícího měsíce ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru. Na mozaice...
Představte si rouru širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina zeměkoule. A nyní si představte, že ta roura je zaplněná horkým plynem, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. A ještě si představte, že ta roura není z kovu, ale z průhledného magnetického pole. Tak, a nyní...
Představte si trubici širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina Země. A teď si představte, že tato trubice je plná horkého plynu, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. Dále si představte, že tato trubice není z kovu, ale tvoří ji průhledné magnetické pole. Tak si...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Prachové pilíře jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale v nepřátelském okolí pomalu erodují. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského pilíře z plynu a prachu v mlhovině Trifid, který je protknutý menším pilířem mířícím nahoru a...
Pozorování z oběžné rentgenové observatoře Chandra nyní zdokumentovala pohyb ultra rychlých výtrysků vystřelujících z hvězdné soustavy, která je kandidátem na černou díru. Rentgenový zdroj XTE J1550-564 prošel v roce 1998 ohromným vzplanutím. Výtrysky materiálu proudící do prostoru...
Tento kompozitní snímek 3C296 asi osvětlují výtrysky proudící plasmy vyvrhované centrální černou dírou z hmotné eliptické galaxie. Výtrysky vyvěrají z NGC 5532 a jsou dlouhé skoro milión světelných let. Pořád se neví, jak přesně centrální černá díra vyvrhuje dovnitř padající...
Nové hvězdy, rychlé výtrysky a plynová mračna stlačená rázovou vlnou, to všechno se nachází v gigantickém molekulárním mračnu Orion A, přesně na jih od Mlhoviny v Orionu. Jasný objekt viditelný dole a lehce vlevo od středu tohoto nedávno zveřejněného snímku je reflekční mlhovina NGC 1999....
Některé znaky HH-34 jsou pochopeny, některé nejsou. V jádře objektu Herbig-Haro 34 se nachází zdánlivě typická mladá hvězda. Tato hvězda nicméně chrlí "kulky" částic s vysokou energií, ukazující se jako rudé pruhy směřující k pravému dolního rohu tohoto snímku. Astronomové spekulují, že zhluky...
Proč ještě Krabí mlhovina září? V roce 1054 po Kristu byla pozorována supernova, která zanechala mlhovinu, jež září i dnes ve všech možných barvách napříč celým elektromagnetickým spekrem. Středem mlhoviny je ultrahustá neutronová hvězda, která rotuje 30 krát za sekundu. Výkon uvolňovaný...
Pilíře prachu jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale pomalu erodují nepřátelským prostředím. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším pilířem směřujícím nahoru a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.
