Jak brzy se vytvoří výtrysky, když supernova zrodí neutronovou hvězdu? Africká mlhovina poskytuje vodítko. Uvnitř pozůstatku po supernově je rentgenový zdroj Circinus X-1, což je neutronová hvězda s průvodcem na orbitě. Snímek pochází ze spolupráce ThunderKAT na radioteleskopu MeerKAT v Jižní...
Jak vznikají hvězdy a planety? Pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba ve spolupráci s Hubblem a pozemskou observatoří ALMA byly v protoplanetárním systému Herbig-Haro 30 nalezeny nové náznaky. Z pozorování mimo jiné vyplývá, že se velká prachová zrna více soustřeďují do centrálního disku,...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Vytvářejí vznikající hvězdy vždy výtrysky? Nikdo pořádně neví. Když se oblak plynu gravitačně smršťuje, vytváří disk, který může rotovat příliš rychle na to, aby se dále smršťoval do protohvězdy. Teoretici hypoteticky předpokládají, že tuto rotaci lze snížit vyvrhováním skrze výtrysky. Tato...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje...
Jak vznikají hvězdy? Většina hvězd vzniká v obřích molekulárních mračnech v centrálním disku galaxie. Proces je zahájen, ovlivňován a vymezen hvězdnými větry, výtrysky, vysokoenergetickým hvězdným světlem a výbuchy supernov už dříve existujících hvězd. Video ukazuje tyto komplexní interakce jak je...
Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...
Výtrysky, které vyvěrají z galaxie Centaurus A, jsou dlouhé více než milión světelných roků. Výtrysky proudící plazmy vyvrhuje obří černá díra v centru spirální galaxie a rozsvěcuje tak kompozitní obraz Cen A. Jak vlastně centrální černá díra dovnitř padající hmotu vyvrhuje není zatím...
Prachové pilíře vypadají jako mezihvězdné hory. Přežívají jen proto, protože jsou hustší, než jejich okolí, ale v nepříznivém prostředí pomalu erodují. Na snímku je vidět konec obrovského pilíře plynu a prachu v mlhovině Trifid (M20) přerušený menším pilířem, který míří vzhůru a...
Vypadá to jako oboustranný světelný meč, ale jedná se o dva kosmické výtrysky, jejich paprsky míří ven z nově zrozené hvězdy v nedaleké galaxii. Tato úžasná scéna vznikla z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu a přes Herbig-Harův objekt číslo 24 (HH 24) zabírá asi 2,5 světelného roku...
Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v...
Jaké tmavé struktury vyrůstají z mlhoviny Pelikán? V souhvězdí ptáka Labutě (Cygnus) je vidět mlhovina ptačích tvarů, mlhovina Pelikán, která je posetá tečkami nově vznikých hvězd, které jsou ale zahalené tmavým prachem. Prachová zrna velikosti kouřových částic vznikala v chladných...
Odkud pocházejí ohony komet? I když je všeobecně známo, že koma a ohon komety pocházejí z kometárního jádra, tak jak k tomu přesně dochází, je předmětem aktivního výzkumu. Zde je vidět jeden z dosud nejlepších snímků vyvěrajících výtrysků, který byl pořízen minulý listopad kosmickou...
Ačkoliv se nám fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný zase tak známý není. Vypouklá fáze dorůstajícího měsíce ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru. Na mozaice...
Představte si rouru širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina zeměkoule. A nyní si představte, že ta roura je zaplněná horkým plynem, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. A ještě si představte, že ta roura není z kovu, ale z průhledného magnetického pole. Tak, a nyní...
Představte si trubici širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina Země. A teď si představte, že tato trubice je plná horkého plynu, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. Dále si představte, že tato trubice není z kovu, ale tvoří ji průhledné magnetické pole. Tak si...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Prachové pilíře jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale v nepřátelském okolí pomalu erodují. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského pilíře z plynu a prachu v mlhovině Trifid, který je protknutý menším pilířem mířícím nahoru a...
Pozorování z oběžné rentgenové observatoře Chandra nyní zdokumentovala pohyb ultra rychlých výtrysků vystřelujících z hvězdné soustavy, která je kandidátem na černou díru. Rentgenový zdroj XTE J1550-564 prošel v roce 1998 ohromným vzplanutím. Výtrysky materiálu proudící do prostoru...
Tento kompozitní snímek 3C296 asi osvětlují výtrysky proudící plasmy vyvrhované centrální černou dírou z hmotné eliptické galaxie. Výtrysky vyvěrají z NGC 5532 a jsou dlouhé skoro milión světelných let. Pořád se neví, jak přesně centrální černá díra vyvrhuje dovnitř padající...
Nové hvězdy, rychlé výtrysky a plynová mračna stlačená rázovou vlnou, to všechno se nachází v gigantickém molekulárním mračnu Orion A, přesně na jih od Mlhoviny v Orionu. Jasný objekt viditelný dole a lehce vlevo od středu tohoto nedávno zveřejněného snímku je reflekční mlhovina NGC 1999....
Některé znaky HH-34 jsou pochopeny, některé nejsou. V jádře objektu Herbig-Haro 34 se nachází zdánlivě typická mladá hvězda. Tato hvězda nicméně chrlí "kulky" částic s vysokou energií, ukazující se jako rudé pruhy směřující k pravému dolního rohu tohoto snímku. Astronomové spekulují, že zhluky...
Proč ještě Krabí mlhovina září? V roce 1054 po Kristu byla pozorována supernova, která zanechala mlhovinu, jež září i dnes ve všech možných barvách napříč celým elektromagnetickým spekrem. Středem mlhoviny je ultrahustá neutronová hvězda, která rotuje 30 krát za sekundu. Výkon uvolňovaný...
Pilíře prachu jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale pomalu erodují nepřátelským prostředím. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším pilířem směřujícím nahoru a...
Jak brzy se vytvoří výtrysky, když supernova zrodí neutronovou hvězdu? Africká mlhovina poskytuje vodítko. Uvnitř pozůstatku po supernově je rentgenový zdroj Circinus X-1, což je neutronová hvězda s průvodcem na orbitě. Snímek pochází ze spolupráce ThunderKAT na radioteleskopu MeerKAT v Jižní...
Jak vznikají hvězdy a planety? Pomocí Kosmického dalekohledu Jamese Webba ve spolupráci s Hubblem a pozemskou observatoří ALMA byly v protoplanetárním systému Herbig-Haro 30 nalezeny nové náznaky. Z pozorování mimo jiné vyplývá, že se velká prachová zrna více soustřeďují do centrálního disku,...
Jaká je nejbližší aktivní galaxie k planetě Zemi? Je to galaxie Centaurus A, katalogizovaná jako NGC 5128 a vzdálená pouhých 12 milionů světelných roků. Galaxie Centaurus A vznikla srážkou dvou jinak normálních galaxií a vykazuje několik charakteristických rysů včetně tmavého prachového...
Vytvářejí vznikající hvězdy vždy výtrysky? Nikdo pořádně neví. Když se oblak plynu gravitačně smršťuje, vytváří disk, který může rotovat příliš rychle na to, aby se dále smršťoval do protohvězdy. Teoretici hypoteticky předpokládají, že tuto rotaci lze snížit vyvrhováním skrze výtrysky. Tato...
Jak superhmotné černé díry vytvářejí silné výtrysky? Dalekohled horizontu událostí EHT (Event Horizon Telescope) zobrazil střed nedaleké aktivní galaxie Centaurus A a pomohl tak s odpovědí. Kaskáda vložených snímků ukazuje Cen A od největšího snímku, která zabírá více oblohy než mnoho Měsíců, až po...
Akreční disky, magnetická pole a s tím spojený vznik polárních výtrysků nejsou jen doménou aktivních galaktických jader. V menším měřítku takovou situaci najdeme u prakticky každé stálice ještě než se stane hvězdou. Anabella Araudo z ASU zjišťovala, jak je možné, že v takových systémech se pozoruje...
Jak vznikají hvězdy? Většina hvězd vzniká v obřích molekulárních mračnech v centrálním disku galaxie. Proces je zahájen, ovlivňován a vymezen hvězdnými větry, výtrysky, vysokoenergetickým hvězdným světlem a výbuchy supernov už dříve existujících hvězd. Video ukazuje tyto komplexní interakce jak je...
Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...
Výtrysky, které vyvěrají z galaxie Centaurus A, jsou dlouhé více než milión světelných roků. Výtrysky proudící plazmy vyvrhuje obří černá díra v centru spirální galaxie a rozsvěcuje tak kompozitní obraz Cen A. Jak vlastně centrální černá díra dovnitř padající hmotu vyvrhuje není zatím...
Prachové pilíře vypadají jako mezihvězdné hory. Přežívají jen proto, protože jsou hustší, než jejich okolí, ale v nepříznivém prostředí pomalu erodují. Na snímku je vidět konec obrovského pilíře plynu a prachu v mlhovině Trifid (M20) přerušený menším pilířem, který míří vzhůru a...
Vypadá to jako oboustranný světelný meč, ale jedná se o dva kosmické výtrysky, jejich paprsky míří ven z nově zrozené hvězdy v nedaleké galaxii. Tato úžasná scéna vznikla z obrazových dat Hubblova kosmického dalekohledu a přes Herbig-Harův objekt číslo 24 (HH 24) zabírá asi 2,5 světelného roku...
Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z Oddělení galaxií a planetárních systémů prostřednictvím numerického počítačového modelu studovali možnost vzniku polárních výtrysků v okolí černých děr. Jejich práce popisuje podmínky, při nichž tyto výtrysky vznikají součinností akrece látky a magnetického pole v...
Jaké tmavé struktury vyrůstají z mlhoviny Pelikán? V souhvězdí ptáka Labutě (Cygnus) je vidět mlhovina ptačích tvarů, mlhovina Pelikán, která je posetá tečkami nově vznikých hvězd, které jsou ale zahalené tmavým prachem. Prachová zrna velikosti kouřových částic vznikala v chladných...
Odkud pocházejí ohony komet? I když je všeobecně známo, že koma a ohon komety pocházejí z kometárního jádra, tak jak k tomu přesně dochází, je předmětem aktivního výzkumu. Zde je vidět jeden z dosud nejlepších snímků vyvěrajících výtrysků, který byl pořízen minulý listopad kosmickou...
Ačkoliv se nám fáze tohoto měsíce může zdát dobře známá, tak měsíc samotný zase tak známý není. Vypouklá fáze dorůstajícího měsíce ukazuje část Jupiterova měsíce Europa. Mozaiku snímků pořídila kosmická sonda Galileo, která byla od roku 1995 do roku 2003 družicí Jupiteru. Na mozaice...
Představte si rouru širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina zeměkoule. A nyní si představte, že ta roura je zaplněná horkým plynem, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. A ještě si představte, že ta roura není z kovu, ale z průhledného magnetického pole. Tak, a nyní...
Představte si trubici širokou jako nějaký stát a dlouhou jako polovina Země. A teď si představte, že tato trubice je plná horkého plynu, který se pohybuje rychlostí 50 000 kilometrů za hodinu. Dále si představte, že tato trubice není z kovu, ale tvoří ji průhledné magnetické pole. Tak si...
Na tomto divoce vyhlížejícím obrázku kometárního jádra obklopují jeden z nejaktivnějších povrchů ve sluneční soustavě dynamické výtrysky plynu a prachu. Kometa má označení 81P/Wild 2 a obrázek je složeninou ze dvou snímků pořízených navigační kamerou kosmické sondy Stardust při...
Prachové pilíře jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale v nepřátelském okolí pomalu erodují. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského pilíře z plynu a prachu v mlhovině Trifid, který je protknutý menším pilířem mířícím nahoru a...
Pozorování z oběžné rentgenové observatoře Chandra nyní zdokumentovala pohyb ultra rychlých výtrysků vystřelujících z hvězdné soustavy, která je kandidátem na černou díru. Rentgenový zdroj XTE J1550-564 prošel v roce 1998 ohromným vzplanutím. Výtrysky materiálu proudící do prostoru...
Tento kompozitní snímek 3C296 asi osvětlují výtrysky proudící plasmy vyvrhované centrální černou dírou z hmotné eliptické galaxie. Výtrysky vyvěrají z NGC 5532 a jsou dlouhé skoro milión světelných let. Pořád se neví, jak přesně centrální černá díra vyvrhuje dovnitř padající...
Nové hvězdy, rychlé výtrysky a plynová mračna stlačená rázovou vlnou, to všechno se nachází v gigantickém molekulárním mračnu Orion A, přesně na jih od Mlhoviny v Orionu. Jasný objekt viditelný dole a lehce vlevo od středu tohoto nedávno zveřejněného snímku je reflekční mlhovina NGC 1999....
Některé znaky HH-34 jsou pochopeny, některé nejsou. V jádře objektu Herbig-Haro 34 se nachází zdánlivě typická mladá hvězda. Tato hvězda nicméně chrlí "kulky" částic s vysokou energií, ukazující se jako rudé pruhy směřující k pravému dolního rohu tohoto snímku. Astronomové spekulují, že zhluky...
Proč ještě Krabí mlhovina září? V roce 1054 po Kristu byla pozorována supernova, která zanechala mlhovinu, jež září i dnes ve všech možných barvách napříč celým elektromagnetickým spekrem. Středem mlhoviny je ultrahustá neutronová hvězda, která rotuje 30 krát za sekundu. Výkon uvolňovaný...
Pilíře prachu jsou jako mezihvězdné hory. Přežívají, protože jsou hustější než jejich okolí, ale pomalu erodují nepřátelským prostředím. Na snímku nahoře je vidět konec obrovského plynného a prachového pilíře v mlhovině Trifid propíchnutého menším pilířem směřujícím nahoru a...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
