Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tanec polárních září Saturnu

Uznání: NASA, Cassini, VIMS Team, U. Arizona, U. Leicester, JPL, ASI

Co pohání polární záře na Saturnu? Vědci protřídili stovky infračervených snímků Saturnu pořízených kosmickou sondou Cassini pro jiné účely a pokusili se najít dostatek snímků polárních září, aby bylo možné korelovat změny, vytvořit filmy a tak pomohli s odpovědí. Jakmile byly filmy vytvořeny, tak některé z nich jasně ukazují, že se Saturnovy polární záře mohou měnit nejen s úhlem Slunce, ale také s tím, jak planeta rotuje. Kromě toho se zdá, že některé změny polárních září souvisejí s vlnami v Saturnově magnetosféře, které pravděpodobně způsobují Saturnovy měsíce. Na obrázku je falešně barevný snímek pořízený v roce 2007, který ukazuje Saturn ve třech pásmech infračerveného světla. Prstence odrážejí relativně modré sluneční světlo, zatímco samotná planeta září ve srovnatelně nízkoenergetickém červeném světle. Pás jižní polární záře je vidět zeleně. Nedávno bylo zjištěno, že polární záře ohřívají horní vrstvy Saturnovy atmosféry. Pochopení Saturnových polárních září je cestou k lepšímu pochopení pozemských polárních září.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Saturn
  2. ESA.int: Cassini spacecraft
  3. Youtube.com: Saturn Aurora captured by Cassini
  4. APOD: 2008-11-19 Neobvyklé polární záře nad severním pólem Saturnu
  5. Youtube.com: Saturn's Beautiful Aurora
  6. Wikipedia: Magnetosphere
  7. NASA: PIA13402: Glowing Southern Lights
  8. NASA: Infrared Waves
  9. APOD: 2016-03-13 Neonový Saturn
  10. Twimg.com: Foto: Kočka na gauči :-)
  11. APOD: 2005-02-22 Saturnovy trvalé polární záře
  12. Harvard.edu: A pole-to-pole pressure-temperature map of Saturn's thermosphere from Cassini Grand Finale data
  13. QuantaMagazine.org: Gas Giants’ Energy Crisis Solved After 50 Years
  14. APOD: 2010-07-01 Nad Aurora Australis

Štítky: Cassini, Saturn, Polární záře


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »