Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. březen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. březen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Klenoty maledivské noci

Uznání a copyright: Petr Horálek (ESO Photo Ambassador, Inst. of Physics in Opava)

V nejjižnější části Mléčné dráhy nejsou pouze hvězdy Jižního kříže, ale také hvězdný systém nejbližší našemu Slunci, Alfa Centauri. Na vrcholu samotného Jižního kříže je jasná, nažloutlá hvězda Gama Crucis. Spojnice od hvězdy Gama Crucis k modré hvězdě na spodku kříže Acrux míří k jižnímu nebeskému pólu, který se na snímku z počátku března nachází těsně nad malým ostrůvkem. Tímto ostrovem je Madivaru na Maledivách v Indickém oceánu. Na pozadí slabého světla hvězd Mléčné dráhy se vlevo od kříže nachází tmavá mlhovina Uhelný pytel a ještě více vlevo jsou podél Mléčné dráhy jasné hvězdy Alfa Centauri (vlevo) a Beta Centauri (Hadar). Alfa Centauri A je Slunci podobná hvězda, která ukotvuje trojhvězdný systém s exoplanetami ve vzdálenosti zhruba 4,3 světelných roků. Při pohledu z Alfa Centauri by naše Slunce bylo jasnou nažloutlou hvězdou v jinak dobře rozpoznatelném souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia).
Poznámka překladatele: Autor snímku Petr Horálek uvádí: „Na fotografickou expedici na Maledivy jsem měl vycestovat 24. února 2022 před 22. hodinou z pražského letiště. Radost a nadšení z nadcházejícího cestovatelského zážitku, prvního po ústupu pandemie, se ale změnila v okamžiku, kdy jsem těsně před odletem z letištní odpočinkové haly v přímém přenosu sledoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Cítil jsem bezmoc a už v ten moment jsem začal hledat cestu, jak alespoň trošku pomoci z pozice obyčejného člověka, neboť válečné konflikty obecně hluboce odsuzuji. A tak jsem chtěl svou cestou vyslat nějaké poselství. Na Maledivách jsem byl přitom obklopen mnoha ruskými cestovateli, kteří byli z celé situace – nezatíženi dezinformacemi uvnitř své země – deprimováni stejně těžce jako já. “
    Dále ke snímku dodává mírové poselství: „Může to být metafora pro dnešní dny. Může to být pohled k uvědomění si vlastní křehkosti. Může v tom být skryta i bezedná romantika. Když život poprvé vystoupil z moře na souš, stala se celá naše planeta malým ostrovem v obří prázdnotě vesmíru, do nějž pohlížíme na velké dálky ke světům, které teprve ještě vznikají, anebo které svou šanci ani nedostaly. My jsme ji dostali, snad tu šanci nepromarníme. Na snímku je malý ostrůvek Madivaru, jižně odkrytého písčitého ostrova Finolhu (na maledivském atolu Alif Alif). Když se vám poštěstí, máte úchvatný výhled ke klenotům jižní oblohy: Dominantnímu Jižnímu kříži, doprovázenému zprava hvězdotvornou (a možná i životatvornou) mlhovinou Carina. Vlevo jej pak následují hvězdy Alfa a Beta Kentaura, pod nimiž s pomocí mapky najdeme i slaboučkou naoranžovělou hvězdu Proxima – nejbližší našemu Slunci a také obíhanou nejblíže položeným světem podobným Zemi. Světem, který může být dalším ostrovem v obří prázdnotě vesmíru.“

Snímek zveřejněný dnes 28. března 2022 může být pěknou připomínkou výročí narození Jana Amose Komenského 28. března 1592 před 430 lety.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-01-25 Jižní kříž nad chilským vulkánem
  2. Wikipedia: Gacrux
  3. Wikipedia: Acrux
  4. Wikipedia: Celestial_pole
  5. PetrHoralek.com: Gems of Maldivean Nights
  6. Youtu.be: Madivaru Island
  7. Wikipedia: Maldives
  8. Wikipedia: Indian_Ocean
  9. NASA: The Milky Way Galaxy
  10. APOD: 1996-05-03 The Milky Way Near the Southern Cross
  11. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy
  12. Wikipedia: Alpha_Centauri
  13. Wikipedia: Beta_Centauri
  14. APOD: 2016-08-25 Nejbližší hvězda má potenciálně obyvatelnou planetu
  15. NASA: What Is a Light-Year?
  16. IstockPhoto.com: Foto: Kočka :-)
  17. Stanford.edu: What Color is the Sun?
  18. EarthSky.org: Close-up on Cassiopeia the Queen

Štítky: Jižní kříž, Maledivy, Alpha centauri


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »