Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
V nejjižnější části Mléčné dráhy nejsou pouze hvězdy Jižního kříže, ale také hvězdný systém nejbližší našemu Slunci, Alfa Centauri. Na vrcholu samotného Jižního kříže je jasná, nažloutlá hvězda Gama Crucis. Spojnice od hvězdy Gama Crucis k modré hvězdě na spodku kříže Acrux míří k jižnímu nebeskému...
Rigil Kentaurus je ta jasná hvězda nahoře na obrazu jižní oblohy. Tato hvězda je pravděpodobně více známá jako Alfa Centauri a je nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci. Pod ní se rozléhá komplex tmavých mlhovin. Neprůhledná mračna mezihvězdného prachu obsahují mračna 169 a 172 ze Sandqvistova...
Chtěli jste se někdy podívat okulárem velkého dalekohledu ve vesmíru? Pokud ano, tak byste uviděli ostrý pohled, který by byl omezen jen difrakcí. Úhlové rozlišení vašeho pohledu omezeného jen difrakcí by bylo určeno pouze vlnovou délkou světla a průměrem čočky nebo zrcadla...
Alfa Centauri je hned vedle, je to nejbližší hvězdná soustava od Slunce. Ilustrace ukazuje pohled od našeho mezihvězdného souseda vzdáleného asi 4,3 světelných let. Ta jasná hvězda na pozadí Mléčné dráhy vpravo nahoře je Slunce. V popředí je vidět umělecká kresba planety u hvězdy Alfa...
Levou část tohotou koutu jižního nebe přezařuje jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy Alfa Centauri. Alfa Centauri je zhruba ve vzdálenosti 4,3 světelných let a skládá se ze dvou hvězdných složek, které se co do velikosti podobají našemu Slunci a vzájemně se obíhají. Třetím členem...
Ke Slunci nejbližší hvězdná soustava je Alfa Centauri. Soustava se skládá se tří hvězd a ta nejslabší, zvaná Proxima Centauri, je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Nejjasnější hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří blízkou dvojhvězdu, jelikož je od sebe dělí jenom 23 násobek vzdálenosti Země -...
Na hvězdnatém dubnovém nebi plném barev nad městem La Frontera v Chile září jižní Mléčná dráha a dobře známý Jižní kříž. Jižní kříž (Crux) s jasnou žlutou hvězdou Gama Crucis na vrcholu je na tomto 20° širokém pohledu vpravo. Spojnice Gama Crucis s modrou hvězdou Alfa Crucis v patě kříže...
Při prohlídce této nádherné nebeské krajiny je nad obrysem největší sopky planety Země Mauna Loa (Dlouhá hora) vidět Jižní kříž (Southern Cross) a hvězdy ze souhvězdí Kentaura (Centaurus). Jižní kříž ze souhvězdí Kříže (Crux) u obzoru nalevo od vrcholu Mauna Loa je pro pozorovatele severně...
Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Soustavu tvoří tři hvězdy, nejslabší se nazývá Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, jelikož je dělí pouze vzdálenost 23 násobku vzdálenosti...
Při prohlídce této nádherné nebeské krajiny je nad obrysem největší sopky planety Země Mauna Loa (Dlouhá hora) vidět Jižní kříž (Southern Cross) a hvězdy ze souhvězdí Kentaura (Centaurus). Jižní kříž ze souhvězdí Kříže (Crux) je pro pozorovatele severně od 25. stupně severní...
Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Ze tří hvězd této soustavy je nejslabší ta nazvaná Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, neboť je dělí pouze 23násobek vzdálenost Země-Slunce, která je...
V nejjižnější části Mléčné dráhy nejsou pouze hvězdy Jižního kříže, ale také hvězdný systém nejbližší našemu Slunci, Alfa Centauri. Na vrcholu samotného Jižního kříže je jasná, nažloutlá hvězda Gama Crucis. Spojnice od hvězdy Gama Crucis k modré hvězdě na spodku kříže Acrux míří k jižnímu nebeskému...
Rigil Kentaurus je ta jasná hvězda nahoře na obrazu jižní oblohy. Tato hvězda je pravděpodobně více známá jako Alfa Centauri a je nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci. Pod ní se rozléhá komplex tmavých mlhovin. Neprůhledná mračna mezihvězdného prachu obsahují mračna 169 a 172 ze Sandqvistova...
Chtěli jste se někdy podívat okulárem velkého dalekohledu ve vesmíru? Pokud ano, tak byste uviděli ostrý pohled, který by byl omezen jen difrakcí. Úhlové rozlišení vašeho pohledu omezeného jen difrakcí by bylo určeno pouze vlnovou délkou světla a průměrem čočky nebo zrcadla...
Alfa Centauri je hned vedle, je to nejbližší hvězdná soustava od Slunce. Ilustrace ukazuje pohled od našeho mezihvězdného souseda vzdáleného asi 4,3 světelných let. Ta jasná hvězda na pozadí Mléčné dráhy vpravo nahoře je Slunce. V popředí je vidět umělecká kresba planety u hvězdy Alfa...
Levou část tohotou koutu jižního nebe přezařuje jedna z nejjasnějších hvězd pozemské noční oblohy Alfa Centauri. Alfa Centauri je zhruba ve vzdálenosti 4,3 světelných let a skládá se ze dvou hvězdných složek, které se co do velikosti podobají našemu Slunci a vzájemně se obíhají. Třetím členem...
Ke Slunci nejbližší hvězdná soustava je Alfa Centauri. Soustava se skládá se tří hvězd a ta nejslabší, zvaná Proxima Centauri, je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Nejjasnější hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří blízkou dvojhvězdu, jelikož je od sebe dělí jenom 23 násobek vzdálenosti Země -...
Na hvězdnatém dubnovém nebi plném barev nad městem La Frontera v Chile září jižní Mléčná dráha a dobře známý Jižní kříž. Jižní kříž (Crux) s jasnou žlutou hvězdou Gama Crucis na vrcholu je na tomto 20° širokém pohledu vpravo. Spojnice Gama Crucis s modrou hvězdou Alfa Crucis v patě kříže...
Při prohlídce této nádherné nebeské krajiny je nad obrysem největší sopky planety Země Mauna Loa (Dlouhá hora) vidět Jižní kříž (Southern Cross) a hvězdy ze souhvězdí Kentaura (Centaurus). Jižní kříž ze souhvězdí Kříže (Crux) u obzoru nalevo od vrcholu Mauna Loa je pro pozorovatele severně...
Nejbližší hvězdnou soustavou ke Slunci je soustava Alfa Centauri. Soustavu tvoří tři hvězdy, nejslabší se nazývá Proxima Centauri a je ve skutečnosti nejbližší hvězdou. Jasné hvězdy Alfa Centauri A a B tvoří těsnou dvojhvězdu, jelikož je dělí pouze vzdálenost 23 násobku vzdálenosti...
Při prohlídce této nádherné nebeské krajiny je nad obrysem největší sopky planety Země Mauna Loa (Dlouhá hora) vidět Jižní kříž (Southern Cross) a hvězdy ze souhvězdí Kentaura (Centaurus). Jižní kříž ze souhvězdí Kříže (Crux) je pro pozorovatele severně od 25. stupně severní...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
