Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  17. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 17. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Raketoplán nad Zemí

Uznání: NASA, Expedition 22 Crew

Co se to blíží? To je co kosmonauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice v roce 2010 poprvé spatřili v dálce. Brzy se to zvětšilo a stala se z toho tmavá silueta. Když se to přiblížilo ještě více, tak bylo zřejmé, že ta silueta patří kosmické lodi. Nakonec se ukázalo, že je to raketoplán Endeavour, který se brzy podle očekávání připojil ke kosmické stanici na oběžné dráze Země. Na snímku je Endeavour vidět při přibližování blízko zemského horizontu, kde je vidět několik vrstev zemské atmosféry. Přímo za raketoplánem je mezosféra, která se jeví modrá. Ta bílá vrstva je stratosféra a oranžová vrstva je zemská troposféra. Tyto tenké vrstvy vzduchu sice dohromady pokrývající méně než 2 procenta poloměru Země, ale jsou pro nás z mnoha důvodů důležité, neboť poskytují kyslík na dýchání a ochranu proti nebezpečnému záření z vesmíru.

Nadcházející pátek: Den Země 2022

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: International Space Station
  2. Wikipedia: Silhouette
  3. APOD: 2022-04-11 Kosmická stanice před Sluncem
  4. CaliforniaScienceCenter.org: Space Shuttle Endeavour
  5. NASA: NASA Archive - Shuttel Missions
  6. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  7. NASA: What is the mesosphere?
  8. Wikipedia: Stratosphere
  9. Wikipedia: Troposphere
  10. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  11. Racgp.org.au: Foto: Pes a kočička :-)
  12. TheImportantSite.com: 10 Reasons Why Oxygen Is Important
  13. NASA: Why Space Radiation Matters
  14. NASA: Celebrate Earth Day With Education Resources From NASA

Štítky: Země, Atmosféra, Space shuttle


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »