Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kosmická stanice před Sluncem

Uznání a copyright: Wang Letian (Eyes at Night)

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) je obvykle viditelná pouze v noci. ISS lze z mnoha míst přibližně jednou za měsíc pozorovat jako jasný bod, který se na oběžné dráze Země pomalu sune po obloze. ISS je pak vidět jen těsně po západu nebo těsně před východem Slunce, protože září odraženým slunečním světlem a jakmile vstoupí do zemského stínu, tak zmizí z dohledu. Jediná příležitost, kdy je ISS viditelná během dne, je, když přechází přímo před Sluncem. Přitom se ovšem pohybuje tak rychle, že jen krátká expozice kamerou dokáže siluetu ISS na pozadí Slunce zmrazit pro pohled očima. Přesně to se s dokonalým načasováním podařilo na této sérii snímků pořízených začátkem tohoto měsíce z Pekingu v Číně. Tato série snímků byla později zkombinována se samostatnými snímky Slunce pořízenými téměř ve stejnou dobu, které zvýrazňujícími jeho texturu a rušnou aktivitu. Sluneční aktivita zahrnovala četné červeně zvýrazněné protuberance plynu viditelné na slunečním okraji, proti povrchu viditelné filamenty a tmavé sluneční skvrny.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: International Space Station
  2. APOD: 2011-03-14 Stopy kosmických lodí nad Koloradem
  3. NASA: Spot The Station
  4. APOD: 2016-05-13 ISS a také Merkur
  5. APOD: 2019-07-15 Kosmická stanice křižuje neposkvrněné Slunce
  6. APOD: 2015-09-12 Dvojitý přelet ISS
  7. NASA: Sun - Our Star
  8. Youtu.be: Beijing City Tour Ultra HD - Beijing China City Tour - Beijing City Tour 2020 - Dream Trips
  9. Wikipedia: China
  10. BoredPanda.com: Foto: Dvě kočky :-)
  11. NASA: Sun - Our Star
  12. APOD: 2014-03-12 Rotace Slunce
  13. NASA: What is a solar prominence?
  14. Ucar.edu: Solar Filaments
  15. NASA: Sunspots and Solar Flares

Štítky: ISS, Slunce, Sluneční skvrna


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »