Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let...
Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.
Co se to blíží? To je co kosmonauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice v roce 2010 poprvé spatřili v dálce. Brzy se to zvětšilo a stala se z toho tmavá silueta. Když se to přiblížilo ještě více, tak bylo zřejmé, že ta silueta patří kosmické lodi. Nakonec se ukázalo, že je to raketoplán...
Co to stoupá vzhůru z oblaků? Raketoplán. Pokud se někdy podíváte z okna na pravém místě a v pravý čas, tak můžete uvidět něco neobvyklého, v tomto případě raketoplán, který startoval na oběžnou dráhu. Na snímku je vidět poslední start raketoplánu Endeavour, pořízený v květnu 2011 z...
Raketoplány patřily mezi velmi fotogenické stroje, ostatně jako většina kosmické techniky. Na rozdíl od jiných kosmických dopravních prostředků lákaly svým neobvyklým vzhledem, jenž kombinoval prvky letadel a raket. Pojďme se společně pokochat výběrem alespoň malého zlomku z nich. Na stránkách...
Americký kosmický program Space Shuttle za dobu své aktivní existence dosáhl celé řady různých prvenství či jiných zajímavých výsledků. Pojďme se společně podívat alespoň na některé z nich.
Je to největší a nejdůmyslnější objekt, který byl kdy postaven mimo Zemi. Mezinárodní kosmická stanice (ISS) si vyžádala početné lety do vesmíru a více než desetiletí ke své stavbě, ale nyní je jedinečným příbytkem lidstva na zemské orbitě oběžné a je směsí důmyslných orbitálních laboratoří,...
Co to stoupá z mraků? Raketoplán. Když se někdy podíváte z okna letadla na správném místě a ve správný čas, tak můžete spatřit něco neobvyklého, třeba raketoplán, který stoupá na oběžnou dráhu. Snímky raketoplánu, který stoupá vzhůru a zanechává za sebou vlečku kouře se po závěrečném...
Jak vznikl tento snímek? Snímky raketoplánu ve vesmíru byly obvykle pořízeny z kosmické stanice. A snímky kosmické stanice byly běžně zase pořizovány z raketoplánu. Jak potom tedy vznikl z vesmíru tento snímek, na kterém je spolu raketoplán a stanice? Odpovědí je, že při posledním...
Co se to blíží? Astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice to poprvé uviděli ve velké vzdálenosti počátkem roku 2010. Objekt se brzy zvětšil a nabral tvar temné siluety. Když se přiblížil více, tak se silueta stala kosmickou lodí. Nakonec se objekt ukázal být raketoplánem...
Astronauti u transportéru č. 3 Představte si situaci, kdy během startu raketoplánu dojde k nějaké nehodě, posádka se ocitne v bezvědomí a bude zapotřebí ji co nejrychleji dostat pryč, do bezpečí. Co teď? Vždyť z důvodu bezpečnosti je v tuto dobu několikakilometrové okolí kolem startovací rampy...
Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let...
Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.
Co se to blíží? To je co kosmonauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice v roce 2010 poprvé spatřili v dálce. Brzy se to zvětšilo a stala se z toho tmavá silueta. Když se to přiblížilo ještě více, tak bylo zřejmé, že ta silueta patří kosmické lodi. Nakonec se ukázalo, že je to raketoplán...
Co to stoupá vzhůru z oblaků? Raketoplán. Pokud se někdy podíváte z okna na pravém místě a v pravý čas, tak můžete uvidět něco neobvyklého, v tomto případě raketoplán, který startoval na oběžnou dráhu. Na snímku je vidět poslední start raketoplánu Endeavour, pořízený v květnu 2011 z...
Raketoplány patřily mezi velmi fotogenické stroje, ostatně jako většina kosmické techniky. Na rozdíl od jiných kosmických dopravních prostředků lákaly svým neobvyklým vzhledem, jenž kombinoval prvky letadel a raket. Pojďme se společně pokochat výběrem alespoň malého zlomku z nich. Na stránkách...
Americký kosmický program Space Shuttle za dobu své aktivní existence dosáhl celé řady různých prvenství či jiných zajímavých výsledků. Pojďme se společně podívat alespoň na některé z nich.
Je to největší a nejdůmyslnější objekt, který byl kdy postaven mimo Zemi. Mezinárodní kosmická stanice (ISS) si vyžádala početné lety do vesmíru a více než desetiletí ke své stavbě, ale nyní je jedinečným příbytkem lidstva na zemské orbitě oběžné a je směsí důmyslných orbitálních laboratoří,...
Co to stoupá z mraků? Raketoplán. Když se někdy podíváte z okna letadla na správném místě a ve správný čas, tak můžete spatřit něco neobvyklého, třeba raketoplán, který stoupá na oběžnou dráhu. Snímky raketoplánu, který stoupá vzhůru a zanechává za sebou vlečku kouře se po závěrečném...
Jak vznikl tento snímek? Snímky raketoplánu ve vesmíru byly obvykle pořízeny z kosmické stanice. A snímky kosmické stanice byly běžně zase pořizovány z raketoplánu. Jak potom tedy vznikl z vesmíru tento snímek, na kterém je spolu raketoplán a stanice? Odpovědí je, že při posledním...
Co se to blíží? Astronauté na palubě Mezinárodní kosmické stanice to poprvé uviděli ve velké vzdálenosti počátkem roku 2010. Objekt se brzy zvětšil a nabral tvar temné siluety. Když se přiblížil více, tak se silueta stala kosmickou lodí. Nakonec se objekt ukázal být raketoplánem...
Astronauti u transportéru č. 3 Představte si situaci, kdy během startu raketoplánu dojde k nějaké nehodě, posádka se ocitne v bezvědomí a bude zapotřebí ji co nejrychleji dostat pryč, do bezpečí. Co teď? Vždyť z důvodu bezpečnosti je v tuto dobu několikakilometrové okolí kolem startovací rampy...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
