Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. září 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. září 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 4632: Galaxie s ukrytým polárním prstencem

Uznání: Jayanne English (U. Manitoba), Nathan Deg (Queen's University) & WALLABY Survey, CSIRO/ASKAP, NAOJ/Subaru Telescope; Text: Jayanne English (U. Manitoba)

Galaxie NGC 4632 před optickými dalekohledy ukrývá tajemství. Obklopuje ji prstenec chladného plynného vodíku, který obíhá pod úhlem 90 stupňů vůči jejímu spirálnímu disku. Takové galaxie s polárními prstenci byly již dříve objeveny pomocí světla hvězd. NGC 4632 však patří mezi první, u nichž byl polární prstenec odhalen při přehlídce radioteleskopem. Představený kompozitní snímek kombinuje tento plynový prstenec pozorovaný vysoce citlivým radioteleskopem ASKAP s optickými daty z dalekohledu Subaru. Astronomové oddělili plyn v hlavním disku galaxie od prstence pomocí virtuální reality a jemný barevný gradient sleduje jeho oběžný pohyb. Proč existují polární prstence? Mohlo by se jednat o materiál vytažený z jedné galaxie, když gravitačně interaguje s jejím průvodcem. Nebo vodíkový plyn proudí podél vláken kosmické pavučiny a kolem galaxií se hroutí do prstenců, z něhož se část gravitačně smršťuje na hvězdy.

Seznam odkazů v popisu

  1. LANL.gov: Hydrogen
  2. APOD: 1999-05-10 NGC 4650A - galaxie typu polární prstenec
  3. NASA: Radio Waves
  4. CSIRO.au: ASKAP radio telescope - Surveys the sky, faster than ever before
  5. SubaruTelescope.org: すばる望遠鏡
  6. NASA: NASA Image and Video Library: ARC-1992-AC89-0437-6
  7. Wikipedia: Polar-ring_galaxy
  8. Rover.com: Foto: dog-playing-tug :-)
  9. APOD: 2019-08-11 Arp 87: Srážka galaxií z Hubbla
  10. Youtube.com: Formation of a Polar Disk Galaxy

Štítky: Galaxie, Polární prstenec, Hydrogen gas


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »