Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kosmická stanice, sluneční protuberance, Slunce

Uznání a copyright: Mehmet Ergün

To není sluneční skvrna. Je to Mezinárodní kosmická stanice (ISS) zachycená při průletu před Sluncem. Jednotlivé sluneční skvrny mají tmavou centrální umbru, světlejší okolní penumbru, ale žádné připojené kabiny Dragon. Naproti tomu ISS je složitý ježatý mechanismus, jedna z největších a nejsložitějších kosmických lodí, které kdy lidstvo vytvořilo. Sluneční skvrny také rotují kolem Slunce, zatímco ISS obíhá kolem Země. Přechod přes Slunce není pro ISS, která obíhá kolem Země přibližně každých 90 minut, nijak výjimečný, ale trefit se do správné polohy, načasování a vybavení pro skvělý snímek je vzácné. Tento snímek kombinuje tři expozice pořízené v roce 2021 ze stejného místa a téměř ve stejný čas. Jeden přeexponovaný snímek zachytil slabé protuberance viditelné na Slunci nahoře, druhý podexponovaný snímek zachytil složitou strukturu sluneční chromosféry a třetí nejhůře dosažitelný snímek zachytil kosmickou stanici ve zlomku sekundy, když zrovna přelétala přes Slunce. Při podrobné prohlídce siluety kosmické stanice je dokonce vidět zakotvená kabina Crew Dragon.
Oprava: Na překlep ve slově přelétala upozornil Petr Zoufalý.

Sledujte APOD na Instagramu: arabsky, anglicky, persky, portugalsky a taiwansky.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: That's no moon. It's a space station.
  2. APOD: 2016-04-18 Mezinárodní kosmická stanice nad Zemí
  3. APOD: 2005-11-06 Sluneční skvrna podrobně
  4. NASA: sunspot_dia.gif
  5. APOD: 2006-09-09 Stínohra
  6. PetsWorld.in: Foto: přemýšlivý pes :-)
  7. NASA: International Space Station
  8. NYTimes.com: How the Space Station Became a Base to Launch Humanity’s Future
  9. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  10. APOD: 2014-10-22 Sršení skupiny slunečních skvrn AR 2192 Crackles
  11. NASA: The Sun
  12. APOD: 2016-11-05 Průlet ISS rybím okem
  13. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  14. APOD: 2005-07-29 Přechod ISS a Discovery přes Slunce
  15. APOD: 2017-08-28 Prchavé dvojité zatmění Slunce
  16. Instagram.com: mehmet.erguen: ???????? Vor 2 Wochen geplant, 35KG Equipment, ca 300 KM Autofahrt, ca 10 Stunden Zeit Aufwand.. Alles nur für 1 Sekunde!! Die ISS Transit von heute (25.04.2021) Das Teilen ist natürlich erlaubt! Viele Grüße. Mehmet Ergün
  17. APOD: 2016-03-06 Sluneční protuberance z SDO
  18. NSO.edu: Chromosphere
  19. APOD: Chromosphere.mp4
  20. Buenavet.com: Foto: Kočka s rybičkou :-)
  21. APOD: 2014-08-03 Temný raketoplán se přibližuje
  22. Wikipedia: SpaceX_Dragon_2

Štítky: Sluneční protuberance, ISS, Slunce


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »