Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. leden 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. leden 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dračí polární záře nad Islandem

Uznání a copyright: Jingyi Zhang & Wang Zheng

Viděli jste někdy draka na obloze? Přestože skuteční létající draci neexistují, na obloze nad Islandem se v roce 2019 vyvinula obrovská polární záře ve tvaru draka. Za tuto polární záři mohla díra ve sluneční koróně, která vyvrhla nabité částice do slunečního větru, který pak následoval proměnlivé meziplanetární magnetické pole až do zemské magnetosféry. Některé z těchto částic nakonec dopadly do zemské atmosféry, excitovaly atomy, které následně vyzářily světlo polární záře. Tato ikonická podívaná byla natolik úchvatná, že se na ni vyběhla podívat i matka fotografa, která je zachycena v popředí. Jak se blíží sluneční maximum v roce 2025, tak naše aktivní Slunce nadále vykazuje neobvykle vysoký počet protuberancí, filamentů, slunečních skvrn a velkých aktivních oblastí.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Dragon
  2. SpaceWeather.com: You are viewing the page for Feb. 6, 2019
  3. NASA: What Is an Aurora?
  4. APOD: 2010-08-28 Díra ve Slunci
  5. APOD: 2017-09-20 Velká korona
  6. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  7. SpaceWeather.com: The Interplanetary Magnetic Field
  8. NASA: Magnetospheres
  9. NASA: Image: Earth atmosphere
  10. NASA: Understanding the Atom
  11. StaticFlickr.com: Foto: kočička :-)
  12. Wikipedia: Solar_maximum
  13. NOAA.gov: SOLAR CYCLE PROGRESSION
  14. APOD: 2022-02-16 Sluneční protuberance jak Eiffelova věž
  15. APOD: 2022-09-13 Dlouhý hadovitý filament na Slunci
  16. NASA: Sunspots and Solar Flares
  17. APOD: 2014-10-22 Sršení skupiny slunečních skvrn AR 2192 Crackles

Štítky: Polární záře, Iceland, Magnetosphere


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »